Divadlo Na zábradlí existuje už 50 let

Praha - První premiérou jednoho z nejslavnějších pražských divadel byla 9. prosince roku 1958 inscenace Kdyby tisíc klarinetů. Zakladateli Divadla Na zábradlí byli Helena Philippová, Ivan Vyskočil, Jiří Suchý a Vladimír Vodička. V březnu 1959 se k souboru připojil mim Ladislav Fialka. Činohra a pantomima tu vedle sebe existovaly až do jeho smrti v roce 1991. S příchodem režiséra Jana Grossmana, scénografa Libora Fáry a kulisáka, později dramaturga a dramatika Václava Havla na počátku 60. let začala tato scéna rozvíjet českou podobu absurdního divadla. Získala za ně uznání doma i v zahraničí, přestože v roce 1968 museli Grossman a Havel odejít.

V 70. a 80. letech se divadlo stalo útočištěm některých filmových režisérů české nové vlny, jimž normalizační praktiky znemožnily natáčet. Po listopadu 1989 se vrátil Grossman jako režisér a pozdější ředitel. Po jeho smrti v roce 1993 bylo jmenováno nové vedení - ředitelka Doubravka Svobodová a umělecký šéf Petr Lébl, jeden z nejtalentovanějších režisérů svébytné imaginace, který provokoval svými interpretačními objevy. Po jeho dobrovolném odchodu ze života se ve vedení střídali dramatik a režisér Jan Antonín Pitínský, herec a režisér Jiří Ornest, dramaturgyně Ivana Slámová a dramatik a režisér Jiří Pokorný.

Divadlo plánuje několik zajímavých aktivit pro média i širokou veřejnost. Jednou z nich je i Den otevřených dveří, který proběhne 7. prosince. Kromě zvláštních slev, dárkových předmětů a poukázek nabídne návštěvníkům možnost, prohlédnout si Divadlo Na zábradlí a nahlédnout tak pod pokličku vzniku inscenace a provozu divadla. Den otevřených dveří se koná od 10 do 17 hodin.

„Zábradlí“ vždy představovalo alternativní cestu českého divadla a tuto tradici chce dodržet i u publikace vydané k výročí. Nejedná se o jednoúčelovou knihu plnou historických dat a fotografií, kterou si zakoupí několik nadšenců a zbytek nákladu se posléze rozdá. Cílem je, aby z této publikace nemělo užitek pouze divadlo, ale i uživatel, divák. Proto je tato výroční publikace vydáváná jako diář, ve kterém je ke každému dni uvedeno, co významného nebo zajímavého se v Divadle Na zábradlí stalo.

Křest knihy Smrt nebudeš se báti - publikace Radky Denemarkové o Petru Léblovi, který se výrazně zapsal do historie Divadla Na zábradlí. Kniha vychází v prosinci a její křest se uskuteční v divadle 12. prosince.

Premiéry ve výročním roce

18. prosince bude v DNZ uvedena česká premiéra inscenace hry My, hrdinové, jejímž autorem je Jean-Luc Lagarce. V režii Juraje Nvoty se v ní objeví Jiří Ornest, Natália Drabiščáková, Gabriela Pyšná, Ladislav Hampl, Zdena Hadrbolcová, Vladimír Marek, Igor Chmela, Josef Polášek, Marie Spurná a Miloslav Mejzlík.

Samozřejmou divadelní součástí oslav jsou další čtyři české premiéry, které Divadlo Na zábradlí uvede v první polovině roku 2009. Diváci se tak mohou mimo jiné těšit na další inscenaci Jana Nebeského, součanou americkou komedii, scénické čtení a nově i představení v angličtině.

Současnost Divadla Na zábradlí

Od roku 1993 je ředitelkou Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová - a vedle náročné manažerské práce aktivně zasahuje i do dramaturgické sféry. Pro spolupráci dokázala získat Ladislava Smoljaka či Davida Radoka. Jako herečka účinkovala v řadě inscenací Divadla Na zábradlí, v současné době hraje Notáriusku v Gazdině robě. Vystupuje rovněž ve studiu Láďa. Je autorkou několika pohádek pro divadlo Minor, na pražské DAMU učí divadelní produkci.

Umělecká rada byla ustavena 1. ledna 2007 jako poradní sbor ředitelky Divadla Na zábradlí. Pracuje v tomto složení: Igor Chmela (herec), Juraj Nvota (režisér), Jiří Ornest (režisér a herec) a Ivana Slámová (šéfdramaturg).

Od ledna budou mít diváci Divadla Na zábradlí možnost zakoupit každý měsíc vstupenky na vybraná představení pouze za 50,- Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...