Brtnice – Kolegialita a kontroverze – tak zní název výstavy děl architekta a designéra Josefa Hoffmanna, která je do října otevřená v jeho rodném domě v Brtnici. Významnou osobnost vídeňské secese představuje spolu s jeho největšími konkurenty.
Dílo architekta Hoffmanna kurátoři představují spolu s jeho konkurenty
Pocházel z Vysočiny, jméno si ale vybudoval až ve Vídni. Jím navržený palác Adolpha Stocleta v Bruselu UNESCO v roce 2009 zapsalo na seznam svých památek. Teď se dílo Josefa Hoffmanna, významného architekta přelomu 19. a 20. století, vrací zpět do jeho rodného domu.
Nová výstava v Brtnici chce ale veřejnosti připomenout nejen to. „Ukazuje vrstevníky Josefa Hoffmanna v kontextu jeho díla. Pro nás je velkým přínosem právě popularizace a ukázání významu designéra Hoffmanna českému, rakouskému a ostatně i evropskému návštěvníkovi v širokém kontextu,“ popsal význam nové výstavy Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně, pod níž Hoffmannovo muzeum v Brtnici spadá.
Autoři výstavy si pro srovnání vybrali práce dvou Hoffmannových vídeňských spolužáků – Josepha Maria Olbricha a Leopolda Bauera. Právě z nich se totiž stali po studiích hlavní konkurenti v boji o prestižní zakázky. „Je tady možné vidět, že všichni tři vycházeli z učení architekta Otto Wágnera, ale každý k němu přistupoval svým vlastním způsobem,“ vysvětlil kurátor výstavy Rainald Franz z Rakouského muzea užitého umění.
Brtnice představuje práci svého rodáka - Josefa Hoffmanna (zdroj: ČT24)
Jak moc se jejich pojetí architektury a designu postupně rozcházelo, ukazují vystavené skici. Ty zachycují nejen samotné návrhy secesních vil, ale i jejich interiérů. Všichni tři architekti totiž byli zároveň zastánci idejí nedílnosti řešení budovy samotné a jejího vnitřního prostoru.
Josef Hoffmann byl český a rakouský architekt a designér. Navrhoval nábytek, látky, stříbrné a kovové předměty, šperky, sklo a keramiku. Byl důležitou osobností secesního hnutí ve Vídni a zakladatel Wiener Werkstätte.
Jeho dílo se vyznačuje čistotou linií a geometrickými formami. Navrhl palác Stoclet v Bruselu, sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně nebo vilu Skywa-Primavesi ve Vídni. Jeho stopy jsou patrné i v Česku – je autorem vily Fritze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem nebo domu pro hosty hutí Poldi v Kladně.
(zdroj: Wikipedie)