Praha - Ve věku nedožitých 90 let zemřel v pondělí večer přední popularizátor jazzu, muzikolog, publicista a překladatel Lubomír Dorůžka. Jeho lásku k americké hudbě nedokázali utlumit ani nacisté, ani komunisté. Výjimečný zjev na české kulturní scéně do poslední chvíle sledoval současnou muziku a psal o ní. Poslední rozloučení se koná v pátek 20. prosince ve 14:30 hodin v Ústřední obřadní síni v Praze na Olšanských hřbitovech.
Lubomír Dorůžka se narodil 18. března 1924 v Praze. Od dětství se učil hrát na klavír. Po maturitě na gymnáziu byl totálně nasazen v továrně Walter, po válce pak studoval hudební vědu a estetiku. Již na střední škole totiž zcela propadl jazzové muzice; vydával dokonce ilegální časopis.
Po únoru 1948, kdy se jazz stal nežádoucím, přešel na anglickou a americkou literaturu, kde studium ukončil prací Američtí romanopisci jazzového věku. Přátelil se se skladatelem a vydavatelem Rudolfem Antonínem Dvorským, který Dorůžku po válce zaměstnal coby zahraničního tajemníka svého nakladatelství.
Škvorecký a Melodie
Nejen jazz spojil Dorůžku celoživotně s přítelem Josefem Škvoreckým. Se slavným spisovatelem překládali klíčová díla angloamerické literatury; Dorůžka se věnoval třeba knihám Francise Scotta Fitzgeralda nebo Williama Faulknera. Jeho korespondence se Škvoreckým, který zemřel loni v lednu, vyšla v několika výborech. Spolu byli také v pořadu Krásný ztráty; podívejte se:
Později pracoval v jazzové rubrice Mladé fronty nebo v časopisech Rytmus a Jazz. Roku 1964 se stal vedoucím redaktorem magazínu Melodie. Časopis byl pod jeho vedením respektovanou kritickou platformou několika generací přispěvatelů. Ačkoliv Dorůžka sám nebyl veřejným kritikem režimu, z Melodie později sám odešel na protest proti osekávání redakce.
Hybatel jazzové scény
Vrátil se do vydavatelské sféry a pracoval v Supraphonu až do odchodu do invalidního důchodu po úrazu v roce 1981. Jazykové schopnosti a brilantní znalosti jazzové hudby určily Lubomíra Dorůžku k tomu, aby se stal významným hybatelem jazzové scény.
Patřil k zakladatelům Mezinárodního jazzového festivalu Praha nebo Mezinárodní jazzové federace. Pomáhal s dramaturgií koncertů Jazz Workshop v německém Hamburku a za zásluhy o jazz v Polsku obdržel polské státní vyznamenání. Získal také několik českých kulturních vyznamenání.
Napsal, přeložil a publikoval řadu knih a článků především o jazzové hudbě a připravil více než 1500 pořadů pro český i zahraniční rozhlas. Svou poslední knihu s názvem Panoráma jazzových proměn vydal v roce 2010.
Jeho synem je publicista Petr Dorůžka, vnukem kytarista David Dorůžka.
