Dělníci bulváru u pásu zábavy. Kde končí legrace?

Bartošová, vibrátory, prsa finalistky České Miss! Už dnes večer! Tahle sestava by snad mohla ke čtení tohoto článku a především 16. dubna ve 20:00 na „intelektuálskou“ Dvojku přilákat všechny, které na dokumentu Dělníci bulváru zajímá spíš druhá část názvu. Záleží na každém, jestli bude sledovat šokující „snímek, kterého se bojí celá branže“, jak na něj poutá „hvězda“ filmu Pavel Novotný, anebo opatrný „vhled do prostředí lidí vytvářejících vlivný bulvární server“, jak popisuje svůj počin režisér Vít Klusák.

Odpověď na to, proč si po dokumentech o automobilce, která ohrozila nošovické zelí (Vše pro dobro světa a Nošovic), nafouknutí a splasknutí marketingové bubliny (Český sen) nebo tykadlovém happeningu za svobodu občana (Dobrý řidič Smetana) - poslední dva jmenované snímky natočil spolu s Filipem Remundou - vybral jako téma zrovna bulvární média, má poměrně jasnou. Protože jsou nesmírně vlivná.

Navíc mu stejně jako předchozí dokumenty dává možnost konfrontace se systémem (ve výše vybraných příkladech: s tržním, reklamním a politickým), i když tentokrát s menším prostorem pro občanskou angažovanost, o niž se Klusák (s Remundou) svými filmy snaží. V případě bulváru je to systém mediální, který zasahuje prý až dva miliony čtenářů denně. A to už je spojeno s řádnou mocí, tím pádem i jejím zneužitím.

Dělníci bulváru - z cyklu Český žurnál (režie: Vít Klusák)
Zdroj: ČT24/ČT

Dělníci bulváru jsou součástí dokumentárního cyklu Český žurnál, jehož první sérii Česká televize odvysílala loni. Ohlíží se za uplynulým rokem a tématy s ním více či méně těsně spojenými - a to mnohdy pohledem přiznaně neobjektivním. Bylo by ovšem od Klusáka značně naivní, neřkuli lacině prvoplánové, kdyby chtěl téma bulváru uchopit prvním způsobem, jaký se nabízí - tedy jako vyhrocený střet intelektuála, (který sleduje Dvojku a) který si po vyslovení slova bulvár běží vypláchnout pusu mejdlem, s novinářskou žumpou.

V Dělnících bulváru je spíš (o pochopení se snažícím) pozorovatelem - přestože jeden z „objektů“ Olga Štiplová, jež „chce na tom světě, který je vlastně o ničem, najít něco krásného“, tvrdí, že byl inscenátorem některých situací, a přestože dokument prokládá ilustračními vsuvkami (záběry na pouťové atrakce či vrnící vibrátory), ironizující slova Pavla Novotného, že bulvár přece dělá jen zábavu.

Šéfredaktor jednoho z nejčtenějších bulvárních serverů je hlavní hvězdou dokumentu a hlavním Klusákovým „protivníkem“. Snímek sleduje především jeho, případně jeho redakci, do žádných jiných bulvárních médií se kamera nedostala. I když se dá celkem neomylně předpokládat, že se v ničem od tohoto „vzorku“ v zásadě neliší. Věřit, že bulvární pozlátko není falešné, je jako věřit na Ježíška - málokoho asi překvapí (natož udiví), že vztah mezi tzv. celebritami a redaktory je jako vztah hostitele a parazita (k němuž ho připodobňuje Klusák), přičemž obě strany jsou zároveň obojím, nebo že umět prodat a umět se prodat je v šoubyznysu talent důležitější nad ostatní (riziko jojo efektu u slávy je ovšem téměř zákonité). 

Novotný mluví bez obalu o tom všem, naprosto o čemkoli vlastně - jak zaprodal svého tátu (baviče Petra Novotného) nebo čím si může misska zajistit lichotivý článek. Nezastírá, že není třeba řešit nějaké morální hodnoty (což prohlašuje v démonicky nasvíceném klubu), když jde o prachy, a že o nic jiného až tak moc ani nejde.

Dělníci bulváru - z cyklu Český žurnál (režie: Vít Klusák)
Zdroj: ČT24/ČT

Nevykolíkoval si prý žádné hranice - pustil kamery do bulvárního zákulisí i do svého soukromí, bylo tedy na Klusákovi, aby hranice stanovil on. Jenže téměř všechny jeho snahy Novotný válcuje - tvrdí sice, že si ve své upřímné zpovědi nemohl vůči dokumentaristovi dovolit žádnou stylizaci, ovšem jeho naprostá upřímnost právě stylizace být může. Jestli opravdu je, ví jen on, rozhodně ho Dělníci bulváru z koně nesesazují. 

Klusákovy pokusy dostat se pod kůži „hvězdě svého oboru“ přes soukromí (které je slabinou snad každého, a proto také oblíbeným bulvárním terčem) sklouzávají po Novotného „poker face“, nezničitelné vstřícnosti a omílaném pragmatismu (já nemám ambice svět měnit, chci vydělat), čímž mimo jiné ukazuje, že bulvární zábavou, jakkoli pokleslou, nemůže lidi krmit žádný pažout. 

Zároveň je chodící reklamou na svá vlastní slova, že poptávka je dnes především po společenské provokaci a nepřijatelnosti. Toho se divákům v Dělnících bulváru dostane vrchovatě (ó hrůzo!), v té méně nápadné části pak poučení, že bulvár je manipulativní, nikdy nespí a jako každá legrace něco stojí (a v penězích se tyhle účty neskládají). 

Ve čtvrtek 17. dubna od 11:00 můžete Dělníky bulváru probrat s jejich režisérem Vítem Klusákem na chatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 13 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...