Děláme si lockdown svědomí, hodnotí Michal Pavlíček současnou situaci v Česku

Nahrávám video
Michal Pavlíček v Interview ČT24: Musí to být vzájemné
Zdroj: ČT24

Důležitá je vzájemnost, zmínil kytarista a skladatel Michal Pavlíček několikrát jako host Interview ČT24. Ať už byla řeč o hraní v kapele, psaní písní pro kolegy z branže, nebo současné epidemiologické situaci v Česku. Na jejím nezvládnutí mají podle Pavlíčka podíl nejen politici, ale i lidé, kteří se nejsou schopni vzájemně podržet.

Maca Davise, Led Zeppelin či Beatles řadí Michal Pavlíček k „pardálům, na kterých budoval svůj kytarový pocit“. A patří k nim samozřejmě i Rolling Stones. Rockové legendě Pavlíček před třemi lety jako jeden z Pražského výběru předskakoval při tuzemském koncertě „valících se kamenů“. 

Zážitek, který se jeví mnohým muzikantům jako nedostižný. V současné době, kdy se Česko nedovede vymanit z pandemie covidu-19, se o moc reálnější ale nezdá ani koncert před hrstkou lidí a bez hvězdných vzorů v zákulisí.

Pražský výběr byl svobodou v nesvobodě

„Kontakt, kdy je člověk na pódiu a cítí ty lidi, to hrozně chybí. To vzájemné propojení,“ přiznává Pavlíček. Interakce je pro něj jako umělce zásadní. Setkání stejně naladěných lidí ve správnou chvíli podle něho silně rezonovalo třeba v začátcích zmíněného Pražského výběru. Rockovou muzikou odpovídali členové kapely na pocit degradace a nesvobody.

„Začali jsme cítit, že už je to neúnosné, a podium i zkušebna pro nás byly postup do svobody. Najednou jsme cítili, že máme křídla, a naše muzika reagovala pocitově na okolní cenzuru, marasmus. V ten moment jsme byli nejšťastnější. Tahle raná fáze Výběru byla opravdu hodně silná. A lidé to cítili, protože jsme tímto způsobem získali velký okruh fanoušků,“ přibližuje tehdejší emoce Pavlíček.

Musí to být vzájemné

Dnes pětašedesátiletý muzikant nezůstal jen u rockové muziky. „Musí to být vzájemné,“ říká, co pro něj platí i v případě, že skládá pro jiné. Hudebně se potkal s Kamilem Střihavkou, Janou Kratochvílovou, Janou Koubkovou, Bárou Basikovou, Jiřím Suchým nebo Monikou Načeva. V poslední době napsal třeba debutové album pro Ivu Kubelkovou. 

„Musí tam být inspirace. Něco, čím vás ten člověk osloví, ať už hlasem, osobností, pocity, nebo názory. A potom se to musí setkat. Člověk sice skládá pro interpreta, ale zároveň je to jeho podpis, jak to vnímá a cítí,“ vysvětluje Pavlíček. Pro něj jako pro kytaristu není nejdůležitější technika, ale „kytarová duše“. „Aby to, co z vás leze, ať je to pomocí tří tónů, nebo kulometné palby, prostě lidi zasáhlo,“ shrnuje jednoduše.

Chybují politici, ale i my

Hraní a skládání pro něj funguje jako lék i v současné, podle něj neinspirativní době, kdy „okolo létají šrapnely“. Současnou situaci, v níž se nedaří pandemii dostat pod kontrolu, připisuje na vrub populistickým rozhodnutím politiků, ale i části veřejnosti. 

„Svědčí to o tom, že se udělaly chyby, a také o nás samotných,“ míní. Nemalý počet lidí podle něho vážnost epidemie zlehčuje. „Jako kdyby lidé přivírali oči nad tím, co se děje. To je pro mě alarmující. Jako kdybychom si dělali lockdown svého svědomí,“ obává se.

Řešení vidí opět ve vzájemnosti. „Jedině když budeme opravdu ohleduplní vůči sobě a budeme schopní se vzájemně podržet,“ zmiňuje podle něho jedinou možnou cestu ven. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 14 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 15 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 19 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 21 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...