Goethův Faust, jeden z nejvýznamnějších textů nejen německé literatury, se dlouhodobě prolíná do témat malířky Dany Sahánkové. Faustovská tematika tak nechybí ani na aktuální výstavě v pražské Trafo Gallery, kde ale umělkyně představuje i díla z dalších cyklů. Opakovaně pracuje s černou barvou a velkoformátovou kresbou.
Dana Sahánková ve své kresbě nikdy nenajde stání
Název výstavy – Ve své slupce nikdy nenajdeš stání – je pozměněnou replikou z Goethova Fausta. Ve veršované tragédii ji pronáší pokušitel Mefistofeles. Dana Sahánková ďábla nevnímá jen jako negativní postavu. „Nutí člověka k pohybu, aby nezůstal celý život zakonzervovaný v jedné podobě. To se mě dotýká nejvíc,“ vysvětluje s odkazem na další Mefistofelovu větu: „Té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná.“
Podobně jako v Goethově Faustovi i v obrazech Dany Sahánkové lze objevovat více interpretací. Například na vystaveném sedmimetrovém plátně. „Je na něm spousta zvířat, nábytku… Návštěvník si zpočátku udělá nějakou představu, co na obraze vidí, ale čím déle se na něj dívá, tím víc zvířat odkrývá, až do okamžiku, kdy tam začne vidět to, co jsem vědomě nenakreslila, co už je jeho vlastní imaginace,“ upřesňuje výtvarnice.
Právě zvířata jsou nejčastějším tématem jejích perokreseb. Figury kreslila naposledy jako studentka AVU, teď se k nim po letech vrací. Původně chtěla být sochařkou, už během studií ji ale chytla kresba. Do 21. dubna může v Trafo Gallery chytnout i návštěvníky její výstavy.