Další kniha o katyňském masakru a nejen o něm

Praha - Jan Gomola, rodák z Těšínska (nar. 20. března 1916, Mionší Potok - Dolní Lomná), zažil obě světové války - tu první jako malé dítě, tu druhou již jako mladý muž. Jeho vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem - autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu. Jan Gomola byl hostem pořadu Studio 6 ČT24.

„Objevení hromadného hrobu v Katyni v roce 1941 byla obrovská náhoda. My jsme jako bojová jednotka stáli dlouho u Smolenska. Měli jsme se na odpočinek ubytovat v Katyňském lese. Bylo to v říjnu nebo listopadu, přijeli jsme do lesa a uviděli krásnou rovinku. Byla pokrytá sněhem a my nic netušili. Ve své knize pak popisuji, jak jsem hrob objevil i to, že jsme narychlo museli místo opustit. Nejdříve jsem si myslel, že jsou tam pohřbení nějací vojáci, nic jsem pochopitelně o Katyni nevěděl. Až dva roky poté, když jsem o tom četl v novinách, jsem si uvědomil, že šlo o hromadný hrob. Na celou situaci se vlastně zapomnělo, protože my nebyli pohřební jednotka, ale bojová,“ vzpomíná autor.

V Katyňském lese nedaleko Smolenska bylo několik masových hrobů se čtyřmi a půl tisíci popravených polských důstojníků. Většina z nich měla ruce svázané za zády a byla zabita výstřelem do týla. Mezi zavražděnými byli identifikováni nejen vojáci z povolání, policisté a četníci, ale i univerzitní profesoři, lékaři, vědci, hudebníci a spisovatelé, kteří uniformu oblékli až v rámci všeobecné mobilizace v září 1939. Polské exilové vládě v Londýně se tak dostalo šokujícím způsobem odpovědi na otázku, kam se podělo na 15 000 vojenských důstojníků zajatých na podzim 1939 Rudou armádou, které již dlouhé tři roky pohřešovala.

Nahrávám video
Jan Gomola hostem Studia 6
Zdroj: ČT24

„Svůj nález jsem po válce nehlásil, protože zde byl komunismus, a to jsme říci nemohli vůbec nic. Měl jsem strach, že přijdu o hlavu, kdybych upozornil na to, že Stalin zlikvidoval tyto lidi. Jednou jsem se o tom před jedním komunistou zmínil a on mi řekl, že mě okamžitě udá. Nakonec neudal, a tak jsem přežil,“ vysvětluje Gomola.

Pokud jde o jeho službu ve Wehrmachtu, Gomola v rozhovoru pro Studio 6 řekl: „Do Wehrmachtu jsem se dostal na základě Mnichovské dohody, protože jsem patřil do okupovaného území, byl jsem najednou Němec. Mě se nikdo neptal, jestli tam chci nebo ne. Tak jako jsem narukoval do Československé armády, musel jsem narukovat i do Wehrmachtu,“ uzavírá Gomola.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Fotograf Sudek vyrážel za svými třemi přáteli na sever

Výstava Josef Sudek a přátelé, jež byla otevřena v litoměřické Severočeské galerii výtvarného umění, se zaměřuje na jednu z mnoha částí Sudkovy bohaté tvorby. Podtitul Putování na sever naznačuje, kam se ubíralo kurátorské uvažování.
před 13 hhodinami

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

Obrazy padělal, teď maluje vlastní. Za jedinečné považuje Beltracchi oboje

Léta padělal obrazy, aniž by jejich pravost někdo zpochybnil, a když si odseděl trest, začal tvořit a prodávat pod vlastním jménem. Německý výtvarník Wolfgang Beltracchi nyní průřez svou tvorbou představuje v pražském Obecním domě. Jeho výstavy opakovaně provázejí otázky, kolik neodhalených falzifikátů nejen od Beltracchiho vlastně koluje trhem s uměním.
7. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Mengele, Billie Eilish, ovce detektivy či Panelstory

Mortal Kombat 2 dostává na plátna kin pokračování adaptace bojových videoher. V detektivním snímku Béé tým na stopě vyšetřují zločiny i ovce. Životopisné drama Zmizení Josefa Mengeleho nabízí pohled na válečné i poválečné osudy lékaře přezdívaného Anděl smrti. V hororu Hokum pronásledují spisovatele v odlehlém penzionu, kam se přijel vyrovnat se smrtí rodičů, noční můry. Koncertní dokument Billie Eilish – Hit Me Hard and Soft: The Tour rekapituluje zatím poslední turné americké zpěvačky. A do kin se také vrací digitálně restaurovaná Panelstory, kterou jako satirický obraz sídliště natočila Věra Chytilová na konci sedmdesátých let.
7. 5. 2026

Otevření ruského pavilonu na výtvarném bienále provázejí protesty

Rusko otevřelo na Bienále umění v Benátkách svůj národní pavilon. První ruská účast na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě od začátku plnohodnotné invaze vůči Ukrajině vyvolala silnou kritiku ještě před začátkem přehlídky a v den zahájení proti ní u pavilonu protestovaly stovky lidí. Kvůli ruské národní expozici hrozí, že bienále přijde o peníze z evropských fondů, což ve středu označil ruský velvyslanec v Římě Alexej Paramonov za brutální diktát. Expozice bude přístupná jen do pátku.
6. 5. 2026

Z třicítky amerických koncertů zbyl jeden. Návrat Pussycat Dolls se nedaří

Americká dívčí skupina Pussycat Dolls zrušila téměř celou severoamerickou část svého chystaného comebackového turné. A to po „upřímném zhodnocení“, k němuž je přiměl s největší pravděpodobností slabý prodej vstupenek. Koncerty v Evropě, včetně toho v Praze, ale zatím platí.
6. 5. 2026

Z Písku do Hollywoodu. Výtvarník Gebr pracoval pro Columba i Spielberga

Výtvarník a scénograf Jaroslav Gebr se sice narodil před rovným stoletím na jihu Čech, po komunistickém převratu ale emigroval a jeho další životní a profesní cesta ho dovedla až do Hollywoodu. Nejen jeho tvorbu v továrně na sny připomíná nyní písecká Galerie Dragoun, nesoucí jméno Gebrova souputníka ze studií.
6. 5. 2026

Kniha poukazuje na zneužívání psychiatrie v časech StB

Badatel Miroslav Vodrážka vydal knihu s poněkud dlouhým, leč všeříkajícím názvem: Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu. Věnuje se v ní období mezi lety 1948 a 1989.
6. 5. 2026
Načítání...