Da Vinci v Londýně má být výstavou století

Londýn - V londýnské Národní galerii začala unikátní výstava Leonarda da Vinciho, která shromáždila na jednom místě dosud nejvíc obrazů renesančního mistra. Poprvé se scházejí obě verze Madony ve skalách a veřejnost i odborníci mohou poprvé spatřit obraz Krista, který byl nově připsán Leonardovi.

Leonardo da Vinci (1452 až 1519) namaloval jen asi 20 obrazů a dochovalo se jich jen 15 nebo 16, podle toho, který odborný názor se vezme v potaz. Přestože většina z jeho obrazů jen zřídka opouští domovské galerie, v Londýně se jich sešlo devět. „Je to nejúplnější výstava Leonardových dochovaných obrazů, jaká se kdy konala,“ tvrdí hlavní kurátor Luke Syson.

Organizátoři představují Leonarda jako malíře, a ne jako vynálezce, matematika a vědce, jak ho zdůrazňovalo 20. století. „Leonardo byl především vzděláván jako malíř a myslel jako malíř, i když dělal jiné věci,“ prohlásil Syson.

Nahrávám video
Reportáž Petra Viziny
Zdroj: ČT24

Kurátoři se zaměřili na 80. a 90. léta 15. století, kdy byl Leonardo dvorním malířem milánského vévody Lodovika Sforzy. A z tohoto období shromáždili prakticky všechny obrazy - s výjimkou nástěnné malby Poslední večeře, která nemohla ze zjevných důvodů opustit Milán. Leonardo měl v letech, kdy byl placen na milánském dvoře, podle Sysona „uměleckou svobodu a mohl hledat nové cesty, jak vnímat a zachycovat přírodu, a soustředil se přitom hlavně na lidskou anatomii, duši a emoce“.

Hodně hvězd

Britští výtvarní kritici jsou prakticky bez výjimky nadšeni a píší, že výstava je přinejmenším událostí roku. „Je to víc než událost roku, je to v jistém smyslu událost století,“ uvedl jeden z kurátorů výstavy Arturo Galansino.

Podle něj se nadá říci, který obraz je hvězdou výstavy. „Je tu hodně hvězd,“ řekl a zdůraznil, že poprvé se scházejí obě varianty slavného obrazu Madona ve skalách. Je tu první verze, která je zapůjčena z pařížského Louvru a poprvé opustila francouzské sbírky. Na opačné straně sálu je druhá verze, která je ve sbírkách londýnské Národní galerie.

"Ale sešly se tu také dva portréty milánských dívek - Dáma s hranostajem a La Belle Ferronniere,„ upozornil Galansino. Dáma s hranostajem zachycuje šestnáctiletou Sforzovu milenku Cecilii Galleraniovou a podle Sysona “je považována za první skutečně moderní portrét". Dívka na obrazu La Belle Ferronniere (Portrét dámy) má zřejmě také něco společného se Sforzou - podle kurátorů jde prý o jeho manželku nebo o jednu z dalších milenek.

Londýnská Národní galerie získala i další mimořádné obrazy - z Vatikánu nedokončený olej Sv. Jeroným, z petrohradské Ermitáže Madonu s dítětem a z milánské Pinacoteca Ambrosiana Portrét hudebníka, který je jediným Leonardovým portrétem muže.

Skutečným unikátem je ale obraz pojmenovaný Christ as Salvator Mundi (Kristus jako spasitel světa), který zachycuje Krista se skleněnou zeměkoulí v dlani. V roce 1958 byl vydražen za pouhých 45 liber, protože byl připisován jednomu z Leonardových žáků.

Odborníci se shodovali, že Leonardo takový obraz namaloval, že ho zřejmě vlastnil anglický král Karel I. a že ho v roce 1650 zachytil na své rytině český grafik Václav Hollar. Ale teprve nyní se Národní galerie rozhodla obraz, který je v soukromé sbírce, jednoznačně připsat Leonardovi a dát mu přednost před dalšími verzemi. Odborníci nyní odhadují jeho cenu na 200 milionů dolarů (3,65 miliardy korun).

Kresby zapůjčila i britská královna

Vystavené obrazy provází na 50 Leonardových kreseb souvisejících s obrazy z Leonardova milánského období. Jsou tu například všechny přípravné kresby k Poslední večeři. Celkem 33 vystavených kreseb patří britské královně, která má největší sbírku Leonardových kreseb na světě. Některé dosud nebyly vystaveny.

Popudem k celé výstavě bylo restaurování „londýnské“ Madony ve skalách. Vedení Národní galerie připravovalo výstavu pět let a vyjednávalo o zápůjčkách s muzei v Itálii, Francii, Rusku, USA a Polsku. Výstava se stala hitem ještě před zahájením. U pokladny byly předem dlouhé fronty a vstupenky jsou vyprodané do půlky prosince. Kromě rezervací dá galerie do prodeje každý den 500 lístků. Zatím divácky nejúspěšnější akcí londýnské Národní galerie byla v roce 2006 retrospektiva Diega Velázqueze, na kterou přišlo přes 300 tisíc lidí.

Výstava Leonardo da Vinci: malíř na milánském dvoře potrvá do 5. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...