Poprvé v českém překladu vyšel komiks Akira – série, která japonskému komiksu pomohla prorazit do světa a stála u zrodu cyberpunku. Autor Katsuhiro Otomo si překlady svého titulu pečlivě hlídá, a český nakladatel se musel co nejvíce přiblížit k podobě, v jaké manga původně vyšla v osmdesátých letech v Japonsku.
Cyberpunkový průkopník Akira smí mluvit i česky. Tiskaři kvůli němu vymýšleli, jak se vrátit v čase
Katsuhiro Otomo vykreslil svou pochmurnou vizi světa v roce 2019. Tokio bylo zničeno záhadnou explozí, která vyvolala třetí světovou válku. V nově vybudovaných ulicích vládnou drogy a korupce.
„Akira je velmi moderní tím, jak skvěle je nakreslený, ale také svou střihovostí, trochu filmovým pohledem,“ upozorňuje Petr Litoš z nakladatelství Crew, v čem se mimo jiné Akira od soudobé komiksové produkce lišila.
Filmové vyprávění
Katsuhiro Otomo Akiru na konci osmdesátých let převyprávěl právě i ve filmu. Natočil ji ale v době, kdy komiksová série byla hotová jen sotva z poloviny. „Pak šel příběh ještě dál a směřuje trošku jinam. Celkové vyznění série není úplně stejné jako ve filmu,“ rozporuje Litoš představu, že kdo viděl snímek, zná v podstatě i jeho komiksovou předlohu.
Ta patří k titulům, které položily základ cyberpunku coby komiksového žánru. „Katsuhiro Otomo je v Japonsku velká hvězda, jeho přínos pro nás, řekněme pro Evropu nebo Západ, hodně spočívá v tom, že byl ledoborcem, který prorazil cestu spoustě ostatních komiksů a anime,“ podotýká překladatelka Akiry Anna Křivánková.
Strach z atomového konfliktu
Jak je pro cyberpunk typické, i tento komiks líčí dystopickou budoucnost prošpikovanou pokročilými technologiemi. „Na začátku to vypadá jako relativně zábavný akční příběh z prostředí teenagerských gangů, ale už v prvních dílech se začínají objevovat náznaky speciálních technologií pro manipulaci s lidskou myslí. Věci jako telekineze, čtení myšlenek,“ prozrazuje Litoš. Vše je navíc propletené s mystikou.
Podle Anny Křivánkové je z Akiry i několik desetiletí po druhé světové válce znát odkaz na konflikt, který Japonsko fatálně zasáhl. „Je v něm pořád ještě strach z možnosti atomového konfliktu a toho, co bude potom. Mocenských hrátek, které se odehrávají, aniž by ti nahoře brali jakýkoliv ohled na ty dole. To je rozhodně jedno z kritických společenských témat, se kterým Otomo přišel,“ vysvětluje.
A tato idea nijak nezestárla, míní překladatelka. Dodává nicméně: „Pro mě je hlavní myšlenkou celé série naděje, že i když situace dospěje do nejzazšího bodu, ještě se dá nějakým způsobem napravit.“
Ať je překlad jako originál, vymínil si autor
Českého překladu se Otomova práce dočkala po téměř čtyřiceti letech od vydání prvního dílu v originále. Z části i proto, že se (jak uvádí Petr Litoš) mangy v tuzemsku až na ojedinělé nesmělé pokusy začaly objevovat teprve po roce 2011.
V konkrétním případě Otomova titulu si nakladatelství muselo vydání tak zásadního díla nejprve zasloužit a dokázat, že umí pracovat spolehlivě a kvalitně. Dobrým signálem pro japonskou stranu bylo třeba vydání dalšího podstatného cyberpunkového komiksového zástupce – Ghost in the Shell.
Katsuhiro Otomo totiž požaduje, aby se zahraniční vydání co nejvíce podobala těm původním z osmdesátých let. „Japonští autoři jsou na začátku své kariéry do značné míry otroci své práce. Kromě termínů a rychlého odevzdávání spousty stránek většinou do časopiseckých vydání mang neznají nic jiného. Pak se to přehoupne, autor se stane v podstatě modlou a v tu chvíli je jeho přání nade vše. A i pro Katsuhira Otoma je Akira jeho nejvýznamnější dílo,“ vysvětluje Litoš.
Česky poprvé vyšel zásadní japonský komiks Akira (zdroj: ČT24)
Podmínky se týkaly zásahů do obsahu i formy. Tiskaři například museli řešit, že tiskařská technika se za ony čtyři dekády přece jen změnila. „Míchali barvy, vymýšleli nové technologické postupy, aby to vypadalo tak, jak se to dělalo dřív. A všechno se to posílalo do Japonska. Oni kontrolovali materiály, způsob zpracování, barvy…,“ vyjmenovává Litoš.
Také do Otomova rukopisu směl nakladatel zasahovat jen minimálně. Přeložit se třeba nesměly poznámky na předsádce, protože byly psány autorovou rukou. „Je mírně legrační, že je to čínsky, není to dokonce ani japonština,“ poznamenává Litoš.
Také výrazy zvukových efektů v komiksových okýnkách musely zůstat v japonštině. Český překlad se vešel leda vedle nich. „To, co napsal a nakreslil přímo Katsuhiro Otomo, je naprosto nedotknutelné,“ shrnul nakladatel.
Nový film?
Série Akira zabírá více než dva tisíce stran, rozdělena je do šesti svazků. Všechny by měly v češtině vyjít do tří let. Už chvíli se navíc mluví o zfilmování tohoto komiksu. Vzniknout by měl televizní anime seriál a společnost Warner Bros. se chystá na hraný snímek.
Filmového Akiru by měl točit Taika Waititi , který do filmu převedl komiksového Thora. Za svůj (zatím) poslední titul, satirickou komedii z hitlerovského Německa Králíček Jojo, obdržel Oscara.