ČT dnes uvede devítihodinové svědectví o vyvražďování Židů

Praha - Při příležitosti 70. výročí Křišťálové noci, kdy němečtí nacisté v noci z 9. na 10. listopad 1938 poprvé mohutně a fanaticky zaútočili na židovský národ, uvádí dnes Česká televize dokumentární film režiséra Clauda Lanzmanna Šoa. V devítihodinovém snímku z roku 1985 nechal francouzský režisér hovořit osoby, které přežily vyvražďování v Osvětimi, Chelmnu, Treblince a dalších vyhlazovacích táborech. Monumentální svědectví bude vysílat ČT2 od 17:00 do 2:00.

„Ten film má v sobě cosi magického a magii nelze vysvětlovat. Po válce jsme četli množství výpovědí o ghettech a vyhlazovacích táborech; byli jsme otřeseni. Když však sledujeme mimořádný film Clauda Lanzmanna, uvědomujeme si, že jsme nic nevěděli…,“ uvedla v předmluvě ke knize textů z filmu (u nás vydané v samizdatu a později pod názvem Zpráva o velikém neštěstí) francouzská spisovatelka a filozofka Simone de Beauvoir.

"Neříkal bych jim přeživší - spíše ti, kdo se vrátili z druhé strany, ze zápraží plynových komor. Šoa není film o přežití, ale o radikálnosti smrti v koncentráku. Ti lidé nelíčí osobní příběh, neříkají Já, nýbrž My. Jsou mluvčími národa, mluvčími mrtvých," říká o svém filmu Lanzmann.

Režisér se ve snímku soustřeďuje na tváře promlouvajících, přidává k nim záběry krajin a prostředí. Sám klade v obraze otázky a vytváří pocit spoluprožitku s vypovídajícím; ptá se zpočátku na věcné detaily, které záhy získávají dramatický potenciál. Ve filmu vystupují se svým svědectvím Richard Glazar, Simon Srebnik, Mordechai Podchlebnik, Hanna Zaidlová, Paula Birenová, Henrik Gawkowski, Corinna Coulmasová, Abraham Bomba, Franz Suchomel, Filip Muller, Raul Hilberg, Franz Schalling, Rudolf Vrba a další.

Šoa

Pojem holocaust, který pochází z angličtiny a je běžně používán k označení vyvražďování Židů za 2. světové války, ve skutečnosti představuje širší rozsah katastrofy, naprostého zničení s řadou různých trpitelů (stejně tak právní výraz genocida). Pojem šoa označuje přímo tzv. konečné řešení židovské otázky (tedy likvidaci židovského národa) v letech 1938-1945. Jom ha-Šo'a (Den šoa) je 27. dnem měsíce nisan v židovském kalendáři, což připadá na počátek jara. Je připomínkou šesti milionů Židů, kteří byli zabiti během holocaustu.

Claude Lanzmann se narodil 27. 11. 1925 v Paříži. Pocházel ze židovské rodiny, ale jemu a jeho příbuzným se podařilo vyhnout deportacím do koncentračního tábora. Zúčastnil se odboje, po válce studoval literaturu a filozofii, spolupracoval s Jeanem-Paulem Sartrem a Simone de Beauvoir. Filmovou cestu nastoupil v roce 1973 snímkem na židovské téma Proč Izrael? a problematika židovské existence zůstala výlučným námětem jeho tvorby.

Na Šoa navazují dva kratší filmy. Návštěvník z říše mrtvých (1997) je výpovědí Maurice Rossela, představitele Mezinárodního červeného kříže, který navštívil terezínské ghetto a přistoupil na zinscenovanou hru „vzorného městečka“. Poté sepsal zprávu, která byla k nacistům více než vstřícná. Svůj omyl, ignorantství či míru pokrytectví si do dnešních dnů neuvědomuje. Film Sobibor, 14. října 1943 v 16 hodin (2001), který byl na festivalu Jeden svět uveden v roce 2002 v české premiéře, je naopak záznamem výpovědi Jehudy Lernera, účastníka vzpoury ve vyhlazovacím táboře Sobibor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
před 15 mminutami

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
06:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
před 10 hhodinami

Filmový agent si vyřizuje účty v Pákistánu a posiluje nacionalismus Indů

Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
9. 1. 2026

Kvíz: Diváky táhne Urgent. Poznáte i další nemocniční seriály podle postav?

Mezi nejúspěšnější seriály z nemocničního prostředí posledních let patří americký Urgent. Vedle vysoké sledovanosti posbíral už i pět cen Emmy. Hlavním hercem seriálu je Noah Wyle, který si doktorský plášť neoblékl poprvé. V kvízu na konci článku si můžete ověřit, jestli víte, jak se jmenuje jeho postava a jestli si pamatujete i další hrdiny seriálových nemocnic.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

Pomník z fragmentů brněnských domů připomene v Liverpoolu architekta Wiesnera

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.
9. 1. 2026

Duch Pankráce vypráví o lásce pod gilotinou

Krutost, smrt, ale také láska. Spisovatelka Petra Klabouchová ve své nové knize vypráví skutečné příběhy lidí popravených nacisty v jedné z pražských věznic za druhé světové války. Román nese název Duch Pankráce.
8. 1. 2026
Načítání...