ČT dnes uvede devítihodinové svědectví o vyvražďování Židů

Praha - Při příležitosti 70. výročí Křišťálové noci, kdy němečtí nacisté v noci z 9. na 10. listopad 1938 poprvé mohutně a fanaticky zaútočili na židovský národ, uvádí dnes Česká televize dokumentární film režiséra Clauda Lanzmanna Šoa. V devítihodinovém snímku z roku 1985 nechal francouzský režisér hovořit osoby, které přežily vyvražďování v Osvětimi, Chelmnu, Treblince a dalších vyhlazovacích táborech. Monumentální svědectví bude vysílat ČT2 od 17:00 do 2:00.

„Ten film má v sobě cosi magického a magii nelze vysvětlovat. Po válce jsme četli množství výpovědí o ghettech a vyhlazovacích táborech; byli jsme otřeseni. Když však sledujeme mimořádný film Clauda Lanzmanna, uvědomujeme si, že jsme nic nevěděli…,“ uvedla v předmluvě ke knize textů z filmu (u nás vydané v samizdatu a později pod názvem Zpráva o velikém neštěstí) francouzská spisovatelka a filozofka Simone de Beauvoir.

"Neříkal bych jim přeživší - spíše ti, kdo se vrátili z druhé strany, ze zápraží plynových komor. Šoa není film o přežití, ale o radikálnosti smrti v koncentráku. Ti lidé nelíčí osobní příběh, neříkají Já, nýbrž My. Jsou mluvčími národa, mluvčími mrtvých," říká o svém filmu Lanzmann.

Režisér se ve snímku soustřeďuje na tváře promlouvajících, přidává k nim záběry krajin a prostředí. Sám klade v obraze otázky a vytváří pocit spoluprožitku s vypovídajícím; ptá se zpočátku na věcné detaily, které záhy získávají dramatický potenciál. Ve filmu vystupují se svým svědectvím Richard Glazar, Simon Srebnik, Mordechai Podchlebnik, Hanna Zaidlová, Paula Birenová, Henrik Gawkowski, Corinna Coulmasová, Abraham Bomba, Franz Suchomel, Filip Muller, Raul Hilberg, Franz Schalling, Rudolf Vrba a další.

Šoa

Pojem holocaust, který pochází z angličtiny a je běžně používán k označení vyvražďování Židů za 2. světové války, ve skutečnosti představuje širší rozsah katastrofy, naprostého zničení s řadou různých trpitelů (stejně tak právní výraz genocida). Pojem šoa označuje přímo tzv. konečné řešení židovské otázky (tedy likvidaci židovského národa) v letech 1938-1945. Jom ha-Šo'a (Den šoa) je 27. dnem měsíce nisan v židovském kalendáři, což připadá na počátek jara. Je připomínkou šesti milionů Židů, kteří byli zabiti během holocaustu.

Claude Lanzmann se narodil 27. 11. 1925 v Paříži. Pocházel ze židovské rodiny, ale jemu a jeho příbuzným se podařilo vyhnout deportacím do koncentračního tábora. Zúčastnil se odboje, po válce studoval literaturu a filozofii, spolupracoval s Jeanem-Paulem Sartrem a Simone de Beauvoir. Filmovou cestu nastoupil v roce 1973 snímkem na židovské téma Proč Izrael? a problematika židovské existence zůstala výlučným námětem jeho tvorby.

Na Šoa navazují dva kratší filmy. Návštěvník z říše mrtvých (1997) je výpovědí Maurice Rossela, představitele Mezinárodního červeného kříže, který navštívil terezínské ghetto a přistoupil na zinscenovanou hru „vzorného městečka“. Poté sepsal zprávu, která byla k nacistům více než vstřícná. Svůj omyl, ignorantství či míru pokrytectví si do dnešních dnů neuvědomuje. Film Sobibor, 14. října 1943 v 16 hodin (2001), který byl na festivalu Jeden svět uveden v roce 2002 v české premiéře, je naopak záznamem výpovědi Jehudy Lernera, účastníka vzpoury ve vyhlazovacím táboře Sobibor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 16 hhodinami

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
před 16 hhodinami

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
před 17 hhodinami

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
před 22 hhodinami

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.