Cranach přilákal do Ostravského muzea rekordní počet lidí

Ostrava – Výstava osmi olejomaleb německého renesančního malíře Lucase Cranacha v Ostravském muzeu, která navázala na již dříve instalované grafiky Albrechta Dürera a jeho současníků, přilákala rekordní počet návštěvníků. Tak atraktivní malby v malém muzeu regionálního významu ještě nebyly. „Denně přijde sto padesát až dvě stě lidí, což je čtyřnásobek průměrné návštěvnosti. Zvýšený zájem už lidé projevili i o Dürera, ale nebylo to tak výrazné,“ potvrdila ředitelka muzea Jiřina Kábrtová.

Největší vzácností výstavy je nově zrestaurovaný Cranachův dvojobraz z počátku 16. století, který má v Ostravě světovou premiéru. „Tento obraz byl desítky let uložený v depozitáři Národní galerie v Praze a teprve nedávno bylo dokončeno jeho náročné restaurování. Výstavní sály Ostravského muzea jsou místem jeho celosvětové premiéry,“ zdůraznila Kábrtová. 

Vedle oboustranného obrazu Žehnající Jezulátko s křížem a Kristus Trpitel přivezli kurátoři do Ostravy dalších sedm olejomaleb tohoto obdivovaného „starého“ mistra.

Lucas Cranach

Malíř, grafik a zakladatel saské renesanční školy se narodil se roku 1472 v Kronachu u Bamberka jako Lucas Sunder. Vyučil se u svého otce, později byl dvorním malířem u saského kurfiřta Fridricha Moudrého. Je autorem tisíců oltářních obrazů, portrétů, maloval akty, lovecké scény, mytologické výjevy. Jeho přítelem byl Martin Luther, kterého mnohokrát portrétoval. Měl vlastní malířskou dílnu, ve které pracovali jeho synové, lékárnu a vinný šenk, byl radním a purkmistrem. Zemřel v roce 1553 ve Výmaru.

Vystavené obrazy mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu a bylo náročné je odpovídajícím způsobem zabezpečit. „Obrazy instalované na stěnách jsou chráněny speciální laserovou závorou, menší malby jsou v pancéřových vitrínách,“ popisovala ředitelka. Malby do Ostravského muzea doručila firma, která se na převoz uměleckých děl specializuje. Plátna nejprve několik hodin odpočívala v klimaticky upraveném výstavním prostoru tak, aby se přizpůsobila tamním podmínkám.

Obrazy Lucase Cranacha v Ostravském muzeu

Žehnající Jezulátko s křížem a Kristus Trpitel (1520)

Podobizna kurfiřta Fridricha III. Saského (1532)

Nechte maličkých ke mně přijít (1538)

Madona s dítětem (1525)

Panna Marie Bolestná, (16. století)

Kristus a cizoložnice (po roce 1537)

Stětí sv. Jana Křtitele (kopie z počátku 17. století)

Mše sv. Řehoře (anonym z dílny Lucase Cranacha, 1540 – 1550)

Nahrávám video
Unikátní Cranachova díla si odbydou světovou premiéru v Ostravě
Zdroj: ČT24

Výstava s názvem Lucas Cranach navazuje na již probíhající výstavu Albrecht Dürer a jeho současníci, která představuje soubor grafik autorů tvořících na přelomu 15. a 16. století. Je to výběr ze vzácné sbírky sběratele Imricha Henszelmanna, který shromážděná díla odkázal koncem 19. století Hornouhorskému muzeálnímu spolku - nyní Východoslovenské muzeum v Košicích. Ostravské muzeum vystavuje kolekci dřevořezů a mědirytin Albrechta Dürera, dílo Alberta Altdorfera, Martina Schongauera, grafické listy Hanse Schaufeleina, Albrechta Glockendona, Hanse Burkmaira, Ludwiga Kruga a právě také mistra Cranacha.

Kvůli velkému zájmu teď muzeum prodlužuje otevírací dobu. Například ve středu budou moci lidé přijít až do sedmi hodin večera. Výstava končí už 27. února.

Imrich Henszelmann a jeho sbírka

Filantrop, vědec, znalec a sběratel umění patřil k zakladatelům předchůdce dnešního Východoslovenského muzea - Hornouhorského muzeálního spolku. V poslední vůli, zemřel roku 1888, věnoval mladému muzeu celou svou uměleckohistorickou sbírku, která obsahuje i téměř čtyři sta grafických listů. Část sbírky byla v roce 1919 převedena do Muzea krásných umění v Budapešti, v roce 1968 se ale podařilo tehdejšímu ministerstvu školství a kultury vyjednat návrat téměř tří set grafik zpět na Slovensko. Henszelmann je považován za zakladatele umělecké historie v Uhrách, nakupoval umělecká díla ve Francii, Rakousku, Itálii, Anglii, Německu. Vzácná sbírka putuje po střední Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
včeraAktualizovánovčera v 16:41

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...