Cranach přilákal do Ostravského muzea rekordní počet lidí

Ostrava – Výstava osmi olejomaleb německého renesančního malíře Lucase Cranacha v Ostravském muzeu, která navázala na již dříve instalované grafiky Albrechta Dürera a jeho současníků, přilákala rekordní počet návštěvníků. Tak atraktivní malby v malém muzeu regionálního významu ještě nebyly. „Denně přijde sto padesát až dvě stě lidí, což je čtyřnásobek průměrné návštěvnosti. Zvýšený zájem už lidé projevili i o Dürera, ale nebylo to tak výrazné,“ potvrdila ředitelka muzea Jiřina Kábrtová.

Největší vzácností výstavy je nově zrestaurovaný Cranachův dvojobraz z počátku 16. století, který má v Ostravě světovou premiéru. „Tento obraz byl desítky let uložený v depozitáři Národní galerie v Praze a teprve nedávno bylo dokončeno jeho náročné restaurování. Výstavní sály Ostravského muzea jsou místem jeho celosvětové premiéry,“ zdůraznila Kábrtová. 

Vedle oboustranného obrazu Žehnající Jezulátko s křížem a Kristus Trpitel přivezli kurátoři do Ostravy dalších sedm olejomaleb tohoto obdivovaného „starého“ mistra.

Lucas Cranach

Malíř, grafik a zakladatel saské renesanční školy se narodil se roku 1472 v Kronachu u Bamberka jako Lucas Sunder. Vyučil se u svého otce, později byl dvorním malířem u saského kurfiřta Fridricha Moudrého. Je autorem tisíců oltářních obrazů, portrétů, maloval akty, lovecké scény, mytologické výjevy. Jeho přítelem byl Martin Luther, kterého mnohokrát portrétoval. Měl vlastní malířskou dílnu, ve které pracovali jeho synové, lékárnu a vinný šenk, byl radním a purkmistrem. Zemřel v roce 1553 ve Výmaru.

Vystavené obrazy mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu a bylo náročné je odpovídajícím způsobem zabezpečit. „Obrazy instalované na stěnách jsou chráněny speciální laserovou závorou, menší malby jsou v pancéřových vitrínách,“ popisovala ředitelka. Malby do Ostravského muzea doručila firma, která se na převoz uměleckých děl specializuje. Plátna nejprve několik hodin odpočívala v klimaticky upraveném výstavním prostoru tak, aby se přizpůsobila tamním podmínkám.

Obrazy Lucase Cranacha v Ostravském muzeu

Žehnající Jezulátko s křížem a Kristus Trpitel (1520)

Podobizna kurfiřta Fridricha III. Saského (1532)

Nechte maličkých ke mně přijít (1538)

Madona s dítětem (1525)

Panna Marie Bolestná, (16. století)

Kristus a cizoložnice (po roce 1537)

Stětí sv. Jana Křtitele (kopie z počátku 17. století)

Mše sv. Řehoře (anonym z dílny Lucase Cranacha, 1540 – 1550)

2 minuty
Unikátní Cranachova díla si odbydou světovou premiéru v Ostravě
Zdroj: ČT24

Výstava s názvem Lucas Cranach navazuje na již probíhající výstavu Albrecht Dürer a jeho současníci, která představuje soubor grafik autorů tvořících na přelomu 15. a 16. století. Je to výběr ze vzácné sbírky sběratele Imricha Henszelmanna, který shromážděná díla odkázal koncem 19. století Hornouhorskému muzeálnímu spolku - nyní Východoslovenské muzeum v Košicích. Ostravské muzeum vystavuje kolekci dřevořezů a mědirytin Albrechta Dürera, dílo Alberta Altdorfera, Martina Schongauera, grafické listy Hanse Schaufeleina, Albrechta Glockendona, Hanse Burkmaira, Ludwiga Kruga a právě také mistra Cranacha.

Kvůli velkému zájmu teď muzeum prodlužuje otevírací dobu. Například ve středu budou moci lidé přijít až do sedmi hodin večera. Výstava končí už 27. února.

Imrich Henszelmann a jeho sbírka

Filantrop, vědec, znalec a sběratel umění patřil k zakladatelům předchůdce dnešního Východoslovenského muzea - Hornouhorského muzeálního spolku. V poslední vůli, zemřel roku 1888, věnoval mladému muzeu celou svou uměleckohistorickou sbírku, která obsahuje i téměř čtyři sta grafických listů. Část sbírky byla v roce 1919 převedena do Muzea krásných umění v Budapešti, v roce 1968 se ale podařilo tehdejšímu ministerstvu školství a kultury vyjednat návrat téměř tří set grafik zpět na Slovensko. Henszelmann je považován za zakladatele umělecké historie v Uhrách, nakupoval umělecká díla ve Francii, Rakousku, Itálii, Anglii, Německu. Vzácná sbírka putuje po střední Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 16 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...