Čínský umělec Aj Wej-wej nafoukl v pražské Národní galerii uprchlickou krizi

• ČT24

15. 3. 2017|Zdroj: ČT24

Aj Wej-Wej: Zákon cesty

Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Není žádná uprchlická krize, je jen krize lidstva, říká čínský umělec Aj Wej-wej. Uprchlíci jsou v posledních letech jeho hlavním tématem a odkazuje na ně i monumentální instalace, kterou jeden z nejvlivnějších současných umělců vytvořil pro Národní galerii v Praze. Ve velké dvoraně Veletržního paláce se vznáší sedmdesátimetrový nafukovací člun s 258 nadživotními postavami. Dílo nazvané Zákon cesty zpřístupní galerie veřejnosti od 17. března. Už na středu 15. března od 18:30 je naplánována přednáška Aj Wej-weje a následná panelová diskuse, které bude živě přenášet web ČT24.

Aj Wej-wej proslul instalacemi, které vstupují do dialogu s daným místem. Loni instaloval před Veletržní palác svou přelomovou plastiku Zvěrokruh, jež ale nebyla vytvořena přímo pro prostor Národní galerie. Na rozdíl od Zákona cesty, jehož vyznění ještě umocňuje budova, která v letech 1939 až 1941 sloužila jako shromaždiště Židů před deportací do ghetta v Terezíně.

Název aktuálního projektu navíc odkazuje také ke Kafkovi, respektive k německému židovskému literárnímu kritikovi Walteru Benjaminovi, který charakterizoval Kafkův „zákon cesty“ jako „cesty plné neočekávaných zvratů a narušení, jež rozptylují náhodná spojení mezi východisky a cíli, přáními a jejich naplněním, ohlášením sdělení a jejich přijetím“.

Přeplněný člun pak Aj Wej-wejovi, který sám byl v minulosti uprchlíkem, připomíná, proč se ve své tvorbě v posledních dvou letech téměř výhradně zaměřuje na migranty a přístup k nim.

„Když jsem poprvé přijel na Lesbos, našli jsme tam z poloviny potopený člun. Požádal jsem, aby mě k němu dovezli a odjeli. Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je být tam úplně sám. Teprve tak jsem pocítil, jaké to je být na chabě vybaveném člunu, sám, jak hmyz na lístečku uprostřed jezera. Na tom člunu jsem našel dětskou lahvičku a bibli nasáklou mořskou vodou. Tehdy jsem se rozhodl, že podniknu průzkum, vydám se po stopách všech těch myšlenek, jež se mi honí hlavou,“ uvedl.

Enfant terrible nejen Číny

Umělec několikrát navštívil řecký ostrov Lesbos nebo hranici mezi Řeckem a Makedonií a rozpracoval zde řadu projektů k tématu, v roce 2017 navíc představí dokumentární film Lidský proud, který zde natočil. Téma migrantů nedávno zpracoval také na výstavě ve Vídni, kde na hladinu bazénu v zámku Belveder umístil tisíce použitých plovacích vest ve tvaru lotosových květů.

Svou tvorbou reagoval Aj Wej-wej vždy na aktuální témata, často na situace v rodné Číně, kde je perzekvován tamním režimem. Například z ocelových tyčí, které byly rozmačkány a zkrouceny při zemětřesení v čínské provincii S'-čchuan v roce 2008, vytvořil dílo znázorňující seismické vlny, doplněné jmény obětí. Skandál s kontaminovaným sušeným kojeneckým mlékem ho zase inspiroval k sestavení mapy Číny z plechovek od sunaru.

Zákon cesty zůstane ve Veletržním paláci až do 7. ledna příštího roku. Site-specific instalaci, tedy umělecké dílo zasazené do kontextu určitého prostoru, doplňuje i Wej-wejova starší tvorba. Opět k migrační krizi odkazuje Prádelna, tisíce kusů oblečení a dalších předmětů zanechaných uprchlíky v opuštěném řeckém táboře v Idomeni, které umělec vypral, vyžehlil a uspořádal. Dílo nazvané S květinami je autoportrétem z doby, kdy byl Aj Wej-wej držen v domácím vězení, skulptura tvaru lampy Cestující světlo má být zamyšlením nad minulostí a její schopností vyzařovat do budoucnosti.

Výstavu Národní galerie oficiálně zahájí 16. března při tzv. Grand Openingu, otevření jarní výstavní sezony Veletržního paláce.