Čím se lidé parádili v dobách Velké Moravy

Mikulčice - V Mikulčicích na Hodonínsku dnes dopoledne otevřeli unikátní jednodenní výstavu šperků z dob Velké Moravy. Pocházejí z archeologických výkopů uplynulého půlstoletí. Vystavena je asi pětina ze zhruba 600 velmi vzácných šperků, které archeologové v lokalitě velkomoravského hradiště Valy našli. Některé jsou veřejnosti prezentovány vůbec poprvé.

Podle Blanky Kavánové z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR se tak velká výstava šperků z Mikulčic konala naposledy před bezmála 40 lety. Na místě jsou tři vitríny s exponáty nevyčíslitelné historické hodnoty. Vitríny zaplnily zlaté náušnice, bohatě zdobené gombíky i prsteny.

Předměty ve vitrínách jsou národní kulturní památkou. Pocházejí z devátého století. První nálezy z Mikulčic jsou z roku 1954. „Už v prvních hrobech byly tyto nálezy, které nastartovaly dlouhodobý výzkum,“ podotkla Kavánová.

2 minuty
Reportáž Evy Lípové
Zdroj: ČT24

Podle ní archeologové šperky nacházeli ještě v 90. letech minulého století. Sama s nimi pracuje už 25 let. „Jsem ráda, že se mohou ukázat veřejnosti. Tyto příležitosti jsou ale velmi řídké,“ uvedla. Zároveň ale přiznává: „Ani jsem nemohla spát, už se těším až budou zpátky viset v trezoru.“

Pavel Kouřil, Archeologický ústav Brno, Akademie věd ČR: „Jsou to věci, které jsou ve středoevropském milieu velmi vzácné, velmi unikátní. Nacházíme tady různé typy šperků, ostruhy, to gros toho nádherného materiálu, který nám Velká Morava poskytuje a který svědčí o tom, jak naši předci byli umní.“

Irena Chovančíková, ředitelka Masarykova muzea, Hodonín: „Je to příležitost, jak ukázat něco skutečně významné, jak zvýraznit význam této památky, protože člověk, který není odborníkem, při příjezdu do tohoto areálu nemusí vnímat ten význam té lokality. Výstava nám v tom může rozhodně pomoct.“

Šperky by mohly být vystaveny zase za dva roky

Podle Františka Synka z expozice o velkomoravském hradišti Valy se myšlenka šperky vystavit zrodila loni v listopadu. Akce souvisí s oslavami slovanských věrozvěstů a duchovních patronů Moravy Cyrila a Metoděje. Synek dnes uvedl, že výstavu by rád za dva roky zopakoval. V roce 2013 se bude připomínat 1150. výročí příchodu věrozvěstů, na oslavách se očekává i návštěva papeže.

Kolekce z Mikulčic má podle odborníků mimořádnou uměleckou a historickou hodnotu. Expozice ukazuje také šperky vyšší společenské vrstvy. Od těch ostatních se lišily nejen kvalitou použitého materiálu, ale především náročnějším zpracováním a bohatším zdobením.

Archeologický ústav nyní pracuje na chronologické klasifikaci šperků. Cílem je získat představu o tom, jak se měnily, odkud na Velkou Moravu přišly a jakým způsobem se vyráběly.

Hradiště Valy patřilo k nejdůležitějším a největším centrům Velkomoravské říše. Rozkládalo se na asi deseti hektarech. Podle některých názorů mohly být Valy bájným velkomoravským hlavním městem Veligradem, které se dosud nepodařilo nalézt. Mikulčice by se v budoucnu mohly ocitnout se sousední slovenskou obcí Kopčany, v níž stojí velkomoravský kostel, archeoparkem zapsaným na seznamu světových památek UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...