Chaplinova buřinka se na plátně objevuje už sto let

Praha – Komik Charlie Chaplin je nezaměnitelný. Dnes je tomu sto let, kdy se poprvé objevil na velkém plátně v prvotině Chaplin si vydělává na živobytí. Ve třináctiminutovém snímku americké společnosti Keystone si zahrál podvodníka, a odstartoval tím svou filmovou kariéru.

Cylindr, hůlka a knírek – tak banální věci, z nichž dokázal Chaplin tolik vykřesat. Přestože se móda v průběhu jeho kariéry měnila, on se své image skálopevně držel. Neopustil ji ani jako herec, scenárista, režisér či skladatel.

„Jeho tvorba byla k smíchu, a přitom dojemná. Charlie Chaplin byl velkým humanistou. Jeho filmy byly velmi sociální a lidské,“ charakterizuje komikovu práci zakladatel Chaplinova muzea ve Švýcarsku. Ve výše zmíněné prvotině se herec vydává za lorda a snaží se vetřít do vážené rodiny. Pak jako falešný novinář krade senzační fotografie. Snímek z roku 1914 u diváků nijak zvlášť neuspěl, pro Chaplina se ale jednalo o životní zlom.

Vynořily se však spekulace, jež tvrdí, že se nejednalo o bavičovu první zkušenost před kamerou. Nahrává tomu i objev z roku 2010, kdy se v americkém antikvariátu už léta povaloval film krále komiků, který se na plátnech objevil jen o necelé dva týdny později.

„To vám dává naději, že existuje více materiálů, které nejsou zdokumentovány. Hodně filmů z té doby chybí, takže je možné, že i další někde kolují,“ prohlásil filmový historik, který snímek objevil.

Nic ale nezmění to, že se z Chaplina stala ikona, která svým humorem, genialitou a posláním má co říct divákům po celém světě i v dnešní zrychlené době. S postavou tuláka se lidé mohli identifikovat, protože byl nějakým způsobem utlačován. Když ještě dosadil postavě nešťastně romantický háv, měl publikum v kapse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 8 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...