Česká groteska v díle Pravoslava Rady

Praha - Jeden z nejvýznamnějších českých keramiků, sochař Pravoslav Rada, vystavuje svá díla v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Expozice čítá na 150 jeho plastik. Sedmaosmdesátiletý klasik se více než půl století zabývá především ateliérovou tvorbou. Návštěvníci tu uvidí jeho hravě stylizované monumentální i drobné zvířecí figury, bájné postavy jako elfy nebo anděly i postavy lidské.

Toto rozsáhlé a různorodé dílo řadí teoretici umění k takzvané české grotesce. Nese v sobě vtip, nadsázku, drobnou ironii, nadhled i moudré zamyšlení. I proto nese retrospektiva název P. Rada! Paráda! „I pro mě je to úžasný dar, že mohu vidět díla svého otce pohromadě. Jsou tu věci, které jsem nikdy nespatřila,“ řekla před dnešní vernisáží jeho dcera Šárka. Je rovněž keramičkou, stejně jako její matka Jindřiška, a humorný přístup k životu ani jim není cizí. „Realizujeme si ho ve vlastní tvorbě,“ dodala Radová, podle níž se otec vernisáže zúčastní.

Pravoslav Rada dokonale zvládl výrobní postupy, což mu umožňuje používat široké spektrum keramických hmot včetně porcelánu a jejich povrchových úprav. Do kontrastu dává živé barvy glazur, aplikuje obtisky z běžného porcelánového zboží či přenáší na keramiku fotografie. Vystaveny jsou i jeho unikátní plastiky s fotografickými portréty malíře Kamila Lhotáka, grafika a malíře Adolfa Borna nebo divadelní a hudební dvojice Suchý a Šlitr.

Na řadě reliéfů, plastik či kašen, které obohatily veřejné prostory, pracoval s manželkou Jindřiškou. „Bohužel však spousta plenérových věcí byla zničena, stejně jako řada výzdob interiérů,“ postěžovala si Šárka Radová. Působivě instalované předměty, z nichž některé se díky osvětlení promítají na stěnách, pocházejí z muzejních sbírek, zápůjček z mnoha galerií, z majetku rodiny a od soukromých sběratelů.

Pravoslav Rada

se narodil 14. října 1923 v Železném Brodě, žije a pracuje v Praze. V letech 1939-1943 studoval na Vyšší průmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích v Podkrkonoší. Ve studiu pokračoval v letech 1943 až 1949 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V roce 1947 obdržel roční stipendium dánské vlády. Studoval na Kodaňské uměleckoprůmyslové škole a pracoval v dílně Nathalie Krebs. Poté přednášel na Southern Connecticut State College v New Haven USA. Byl spoluzakladatelem skupiny Bilance, od roku 1956 je členem Mezinárodní keramické akademie (AIC) v Ženevě, členem Umělecké Besedy v Praze a Sdružení výtvarných umělců-keramiků. Získal zlatou medaili na Světové výstavě v Bruselu (v roce 1958) a zlatou medaili na mezinárodní výstave keramiky AIC v Praze. Je autorem několika knih o moderní keramice a keramických technikách, které vyšly česky a v šesti dalších jazycích.

Zpočátku se Rada věnoval volné tvorbě i designu. Aspiranturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové zakončil v roce 1960 u profesora Eckerta rozsáhlým jídelním a nápojovým souborem. Tehdy navrhl prototypy jídelních souborů pro Karlovarský porcelán. Podílel se na úspěšné československé expozici na Expo 1958 v Bruselu, odkud přivezl jednu ze zlatých medailí. Rozměrné plastiky uplatnil i na světových výstavách v Montrealu a v Ósace v letech 1967 a 1970.

Mezi jeho významná ocenění patří zlatá medaile z Mezinárodní výstavy keramiky AIC pořádané roku 1962 v Praze. O čtyři roky později byl spoluzakladatelem Mezinárodního keramického sympozia v Bechyni. Málo známou částí jeho tvorby je výtvarný návrh pěti loutkových filmů. Nejznámějším se stal snímek Jak ulovit mamuta z roku 1982 (režie Ludvík Kadleček). Pravoslav Rada byl i propagátorem keramiky jako autor či spoluautor knižních publikací zaměřených na technologii a názvosloví tohoto oboru.

Podle kurátorky expozice Dity Hálové je výstava P. Rada! Paráda! Určena všem generacím. Nejstarší připomene doby, kdy byla česká keramika na svém uměleckém vrcholu, mladou a střední upozorní na skutečnost, že i současné výtvarné umění může být sdílné a pochopitelné, a nejmladší udělá radost hravostí a energií, se kterou tento výtvarník svá díla vytváří.

Výstava potrvá v Uměleckoprůmyslovém muzeu do 25. dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 10 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 13 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
před 19 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
14. 4. 2026

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
12. 4. 2026
Načítání...