Cervantes obohatil fantazii čtenářů o donquijoty a větrné mlýny

Poněkud ve stínu výročí smrti Williama Shakespeara se koná připomínka skonu jiného velikána světové kultury. Miguel de Cervantes obohatil fantazii celého literárního světa o donquijoty, kteří bojují s větrnými mlýny. Španělský romanopisec i anglický dramatik zemřeli před čtyřmi sty lety, 23. dubna 1616. Na tento den proto připadá Světový den knihy.

Oba autoři, ač žili v téže době, se zřejmě nikdy nesetkali. Spory se vedou o to, zda některý z nich četl něco z díla toho druhého. Sporné je také datum Cervantesovy smrti, poslední dobou začaly některé zdroje, včetně španělské královské akademie, uvádět, že zemřel již 22. dubna.

V každém případě si jeho dílo v těchto dnech připomenou čtenáři po celém světě. Ve Španělsku se rok co rok slaví Den Cervantese. Vznikl původně jako svátek svatého Jiří, patrona Katalánska. Podle zvyku chlapec daruje dívce růži a dívka chlapci knížku. Radost tak mají zejména květinářství a knihkupectví. Návštěvníci pražského Institutu Cervantes si mohli knihy nebo filmy zakoupit na knižním bazaru v knihovně.

Muž rytířských vlastností

Nejslavnějším hrdinou Miguela de Cervantese je bez diskuze neohrožený rytíř Don Quijote, který putuje na vychrtlé herce Rocinantě světem, aby si ušlechtilými činy zasloužil lásku milované ženy, kterou nazval Dulcinea de Tobosa. Na výpravu vyráží společně se svým zbrojnošem Sanchem Panzou. Jelikož ale „zaspal dobu“, nenachází pro svou romantickou rytířskou víru pochopení a je neustále zraňován drsnou realitou.

Také sám Cervantes byl muž rytířských vlastností, jehož rány osudu připravily o ideály. Narodil se 29. září 1547 do rodiny chudého zemana jako šestý z osmi dětí. Vzdělání nabyl z četby a pod vedením různých učitelů, z nichž za nejvíce vděčí patrně humanistovi Juanu Lópezovi de Hoyos, který ve svém díle otiskl i pár Cervantesových mladických básní.

Jako mladý muž se nechal naverbovat do armády a bojoval proti Turkům. O hrdinské nadšení ho nepřipravila ani vítězná bitva u Lepanta v roce 1571, z níž budoucí slavný spisovatel vyšel se zmrzačenou levou rukou. Mnohem horší byla pro Cervantese léta alžírského zajetí, do něhož upadl cestou zpět do Španělska v roce 1575. Výkupné se podařilo zaplatit až po pěti letech, kdy už byly jeho válečné zásluhy zapomenuty. Po návratu do vlasti proto jen těžko sháněl práci a začal si přivydělávat psaním divadelních her.

V roce 1584 se Cervantes oženil s osmnáctiletou Catalinou Salazarovou, ale usedlý život na venkově ho netěšil, takže brzy odjel sám do Andalusie. Na jihu Španělska pracoval nejprve jako královský komisař pro zásobování armády, později jako výběrčí daní. Stal se však obětí podvodu, v souvislosti s tím byl exkomunikován z církve. Několikrát také skončil ve vězení.

Kunderův zakladatel novověku

Za mřížemi začal v roce 1597 psát dílo Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Původní záměr zesměšnit populární rytířské romány přerostl v kanonický text, který později inspiroval tisíce literárních, hudebních, divadelních nebo filmových děl. O popularitě důmyslného rytíře svědčí i to, že byl přeložen do více než 85 jazyků, včetně například čínštiny. 

Podle českého spisovatele Milana Kundery byl Cervantes zakladatelem dějinné epochy novověku a tvůrcem evropského umění románu, které postihlo novou tvář světa. V eseji Zneuznávané dědictví Cervantesovo Kundera vyložil, o co jde v umění románu především: „Pochopit spolu se Cervantesem svět jako mnohoznačnost, čelit místo jedné absolutní pravdě celé soustavě relativních, navzájem si protiřečících pravd.“

Miguel de Cervantes
Zdroj: ČTK

První díl Dona Quijota vyšel v lednu 1605 a měl tak velký úspěch u čtenářů, že ještě než stačil Cervantes dopsat pokračování, objevil se plagiát druhého dílu. Možná proto nechal ve druhém díle, který vyšel necelý rok před autorovou smrtí, dona Quijota zemřít (na to, že zmoudří).

Nejslavnější Cervantesův román zastínil jeho ostatní tvorbu, která zahrnovala rozmanité literární žánry, včetně dobrodružného románu Strasti Persilovy a Sigismundiny nebo Příkladných novel, v nichž se inspiroval italskou renesanční povídkou. Výbor z Příkladných novel se v roce 1838 stal prvním českým překladem ze španělské literatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...