Cervantes obohatil fantazii čtenářů o donquijoty a větrné mlýny

Poněkud ve stínu výročí smrti Williama Shakespeara se koná připomínka skonu jiného velikána světové kultury. Miguel de Cervantes obohatil fantazii celého literárního světa o donquijoty, kteří bojují s větrnými mlýny. Španělský romanopisec i anglický dramatik zemřeli před čtyřmi sty lety, 23. dubna 1616. Na tento den proto připadá Světový den knihy.

Oba autoři, ač žili v téže době, se zřejmě nikdy nesetkali. Spory se vedou o to, zda některý z nich četl něco z díla toho druhého. Sporné je také datum Cervantesovy smrti, poslední dobou začaly některé zdroje, včetně španělské královské akademie, uvádět, že zemřel již 22. dubna.

V každém případě si jeho dílo v těchto dnech připomenou čtenáři po celém světě. Ve Španělsku se rok co rok slaví Den Cervantese. Vznikl původně jako svátek svatého Jiří, patrona Katalánska. Podle zvyku chlapec daruje dívce růži a dívka chlapci knížku. Radost tak mají zejména květinářství a knihkupectví. Návštěvníci pražského Institutu Cervantes si mohli knihy nebo filmy zakoupit na knižním bazaru v knihovně.

Muž rytířských vlastností

Nejslavnějším hrdinou Miguela de Cervantese je bez diskuze neohrožený rytíř Don Quijote, který putuje na vychrtlé herce Rocinantě světem, aby si ušlechtilými činy zasloužil lásku milované ženy, kterou nazval Dulcinea de Tobosa. Na výpravu vyráží společně se svým zbrojnošem Sanchem Panzou. Jelikož ale „zaspal dobu“, nenachází pro svou romantickou rytířskou víru pochopení a je neustále zraňován drsnou realitou.

Také sám Cervantes byl muž rytířských vlastností, jehož rány osudu připravily o ideály. Narodil se 29. září 1547 do rodiny chudého zemana jako šestý z osmi dětí. Vzdělání nabyl z četby a pod vedením různých učitelů, z nichž za nejvíce vděčí patrně humanistovi Juanu Lópezovi de Hoyos, který ve svém díle otiskl i pár Cervantesových mladických básní.

Jako mladý muž se nechal naverbovat do armády a bojoval proti Turkům. O hrdinské nadšení ho nepřipravila ani vítězná bitva u Lepanta v roce 1571, z níž budoucí slavný spisovatel vyšel se zmrzačenou levou rukou. Mnohem horší byla pro Cervantese léta alžírského zajetí, do něhož upadl cestou zpět do Španělska v roce 1575. Výkupné se podařilo zaplatit až po pěti letech, kdy už byly jeho válečné zásluhy zapomenuty. Po návratu do vlasti proto jen těžko sháněl práci a začal si přivydělávat psaním divadelních her.

V roce 1584 se Cervantes oženil s osmnáctiletou Catalinou Salazarovou, ale usedlý život na venkově ho netěšil, takže brzy odjel sám do Andalusie. Na jihu Španělska pracoval nejprve jako královský komisař pro zásobování armády, později jako výběrčí daní. Stal se však obětí podvodu, v souvislosti s tím byl exkomunikován z církve. Několikrát také skončil ve vězení.

Kunderův zakladatel novověku

Za mřížemi začal v roce 1597 psát dílo Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Původní záměr zesměšnit populární rytířské romány přerostl v kanonický text, který později inspiroval tisíce literárních, hudebních, divadelních nebo filmových děl. O popularitě důmyslného rytíře svědčí i to, že byl přeložen do více než 85 jazyků, včetně například čínštiny. 

Podle českého spisovatele Milana Kundery byl Cervantes zakladatelem dějinné epochy novověku a tvůrcem evropského umění románu, které postihlo novou tvář světa. V eseji Zneuznávané dědictví Cervantesovo Kundera vyložil, o co jde v umění románu především: „Pochopit spolu se Cervantesem svět jako mnohoznačnost, čelit místo jedné absolutní pravdě celé soustavě relativních, navzájem si protiřečících pravd.“

Miguel de Cervantes
Zdroj: ČTK

První díl Dona Quijota vyšel v lednu 1605 a měl tak velký úspěch u čtenářů, že ještě než stačil Cervantes dopsat pokračování, objevil se plagiát druhého dílu. Možná proto nechal ve druhém díle, který vyšel necelý rok před autorovou smrtí, dona Quijota zemřít (na to, že zmoudří).

Nejslavnější Cervantesův román zastínil jeho ostatní tvorbu, která zahrnovala rozmanité literární žánry, včetně dobrodružného románu Strasti Persilovy a Sigismundiny nebo Příkladných novel, v nichž se inspiroval italskou renesanční povídkou. Výbor z Příkladných novel se v roce 1838 stal prvním českým překladem ze španělské literatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 10 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 15 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...