Cenu Jiřího Ortena získal Ondřej Macl. Miluje svou babičku víc než mladé dívky

Nahrávám video

Cena Jiřího Ortena se letos zamilovala do babičky. Vítězem 31. ročníku literárního ocenění pro autory do třiceti let se stal Ondřej Macl za invenční žánrovou koláž s názvem Miluji svou babičku víc než mladé dívky. Cena byla slavnostně vyhlášena na pražském veletrhu Svět knihy.

Vítězná kniha Miluji svou babičku víc než mladé dívky byla oceněna za „archetyp babičky, zachycený v invenční žánrové koláži, posílený o intelektuální hru“. Kromě laureáta letos odborná porota z dvaceti přihlášených titulů nominovala ještě románový debut Lapači prachu Lucie Faulerové a básnickou sbírku Emmy Kausc Cykly.

Něžný pomník vnukovské lásky

V porotě zasedla básnířka a redaktorka Olga Stehlíková, literární publicista Josef Chuchma, literární teoretik Michal Jareš, redaktor a spisovatel Vratislav Maňák a překladatel a básník Radek Malý.

„Stačí šestadevadesát stran (a devětadvacet let autorského věku), aby se před čtenářem objevil plastický portrét chřadnoucí babičky Márie: Slovenky, jež nikdy neopustila rodnou řeč, a slovenština se tak vpíjí i do vlastního vyprávění; prosté ženy, kterou poučil a vzdělal daleko spíš život, práce u Bati a četba Vlasty než tuzemské školství; především pak oddané katoličky, jíž se vypravěč právě kvůli víře zprvu vzpírá, aby jí nakonec vystavěl něžný pomník vnukovské lásky,“ charakterizuje oceněnou knihu porotce Vratislav Maňák.

„Ocenění si zaslouží už jen sama odvaha volby. Autor se totiž rozhodl bez zástěrek a obezliček tematizovat archetyp, který má nejen v tuzemské literatuře, ale v celé národní kultuře výjimečné, kanonické postavení už víc než sto padesát let,“ pokračuje Maňák.

„O babičce to být nemuselo“

Podle nakladatelství Dauphin, které svazek vydalo, Macl básnicky debutuje na česko-slovenském pomezí. Sepsal při tom až „prevértovské ohlédnutí za ženou, která i největší hrdiny sladce houpala na kolenou, babičkou, babičkou osobní i babičkou archetypální“.

„Textem jsem navázal na diplomovou práci o lásce, s úmyslem učinit její závěry čtenářsky přístupnějšími. O babičce to být nemuselo; její čiperné lišáctví se ale šťastně setkalo s vypravěčovou bezmocí a jeho starou duší. Nechtěným kouzlem knížky je i to, že vzhledem ke staletému výročí vzniku Československa kombinuje češtinu se slovenštinou,“ říká sám autor.

Ondřej Macl
Zdroj: Michaela Říhová/ČTK

Ondřej Macl v současnosti studuje autorské herectví na DAMU. Absolvoval studia srovnávací literatury na Univerzitě Karlově a sociální práci a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Živí se jako asistent lidí s mentálním znevýhodněním, příležitostně i jako kritik.

Jeho experimentální juvenilie nazvaná pmmpa vyšla ve zkrácené verzi v Dobré adrese. Kratší literární či esejistické texty publikoval také ve Tvaru, A2, Psím víně, Souvislostech či pro potřeby Českého rozhlasu. Dlouhodobě se věnuje zejména tradici evropské erotiky. Zvítězil v celostátním kole soutěžního klání ve slam poetry 2009.

Součástí výhry je poprvé také měsíční tvůrčí pobyt v Berlíně

Cena Jiřího Ortena je udělována s podporou ministerstva kultury a pražského magistrátu, jehož zástupce předal vítězi šek na 50 tisíc korun. Součástí výhry je poprvé také měsíční tvůrčí residence v Berlíně v září tohoto roku, kterou vítězi zajistilo České literární centrum.

Ocenění se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v době vydání díla není více než třicet let, už od roku 1987. Od roku 2009 Cenu Jiřího Ortena organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů.

Mezi laureáty patří například Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka nebo Sára Vybíralová. Laureátkou minulého ročníku se stala Zuzana Kultánová s novelou Augustin Zimmermann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 9 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 12 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...