Praha - Po tři měsíce budou ode dneška pražský Café bar Platýz zdobit snímky Jindřicha Štreita (*1946), fotografa silných lidských příběhů. Zdrojem inspirace jeho černobílých fotografií se stal život na vesnici. Témata nacházel Štreit ve svém bezprostředním okolí - mezilidské vztahy, intimitu a každodennost života, někdy absurdní až pitoreskní. V hledáčku svého fotoaparátu zachycoval své okolí, svatby, křtiny, pohřby, přehlídku požárního sboru, ale i stranické schůze nebo povinné zkoušky plynových masek.
Fotografování chápe Štreit jako celoživotní úkol: „Moje generace vycházela ze surrealismu a z absurdního přístupu k životu, z postavení dvou nesourodých věcí k sobě. Fascinuje mě, když se na půdě živočišnosti, naturalismu a pudovosti objeví vztah, který je laskavý, plný něhy a krásy. I když vycházím z tradiční formy dokumentu, mou snahou je vyjádřit to, co cítím, a vytvářet fotografie, které jsou nadčasové a zobecňující. Je to zdánlivě jednoduché a prosté, ale je to úkol na celý život.“
Na počátku 80. let se jako jediný fotograf zúčastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarných umělců v Praze. Byl vzat do vyšetřovací vazby a posléze odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. To mělo za následek nejen zákaz dále vyučovat, ale i vystavovat. Fotografovat však Štreit nikdy nepřestal.
Dokumentárním obrazům zůstal věrný i po sametové revoluci. Zachytil specifický svět gigantických továren a rázovitých postav v těžkém průmyslu a dolech. Současně se věnuje i další řadě témat, jeho snímky starých lidí, drogově závislých či vězňů zachycují ale stále silné lidské příběhy. Rok 1989 mu umožnil také vycestovat a pracovat na dokumentárních projektech ve Francii, Japonsku, Maďarsku či v Ingušsku.
V současnosti se kromě fotografie věnuje opět také pedagogické činnosti na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Jeho snímky byly k vidění na sedmi stovkách výstav doma i v zahraničí a zastoupeny jsou ve sbírkách nejznámějších světových muzeí a galerií od New Yorku po Paříž.
