Býti Váchalem. Výstava neukázněného mystika v Litomyšli

Litomyšl - Josef Váchal jako geniální rytec, básník vidící pohádkově, svatě i ďábelsky, mystik humorný i neproniknutelný. Komplikovaného a svérázného grafika, knihaře a básníka připomíná u příležitosti 130. výročí jeho narození Městská galerie Litomyšl. Výstava byla zahájena 7. června.

Expozice představuje Váchalovu tvorbu, která předcházela nebo provázela jeho práci v Litomyšli,  soustředí se na hlavní témata, jimž se na počátku století věnoval – vztah k víře a křesťanství, k magii, spiritismu, k mýtům a pohádkám, k přírodě i k bídě a hrůze života. „Nahlédneme do světa, kdy se rodí umělec, vyučil se knihařem, má mimosmyslové zážitky. Jeho vize dostávají konkrétní podobu démonů, andělů, sukubů, inkubů, sexuální energie, jejich podobu si utváří podle své fantazie,“ upřesnil kurátor Roman Vosička.

Váchal byl podle něj velmi komplikovanou osobností, která svým dílem stála převážně mimo hlavní proudy. Byl člověkem velkého ega, který se cítil zneuznán. „Pořád jej zajímala otázka bytí člověka a toho, co je za oním bytím,“ řekl Vosička.

Vystavena jsou jeho díla vytvořená technikou dřevorytu, ale také méně známé lepty a oleje. Součástí instalace je promítání zdigitalizované knihy In memoriam Marie Váchalové (1923), kterou Váchal vyryl, vysázel a vytiskl na památku své ženy. „Obsah knihy není běžně dostupný. Váchal dělal své knihy v nákladu dvaceti i méně kusů. My jsme udělali takový film, kdy je stále vidět hlava jeho ženy a kolem ní se na každém listě odehrávají události astrálního světa,“ prozradil Vosička.

  • Váchal (1884–1969) v Litomyšli zanechal nesmazatelnou stopu, přestože ve městě strávil nedlouhý čas. Působil zde od roku 1920, kdy jej do Litomyšle pozval Josef Portman. Amatérský tiskař a milovník umění Váchala požádal, aby mu vyzdobil stropy a stěny dvou místností jeho domu. Váchal vytvořil nástěnné malby, řezbami a kresbami proměnil nábytek v umělecká díla. Svou práci v Litomyšli ukončil v roce 1925 po roztržce s Portmanem, nejspíše proto, že nezakoupil jeho Krvavý román, v němž jsou Portman i Litomyšl zobrazeni. Opravdu doceněn byl Váchal až po roce 1989. V Litomyšli má muzeum - Portmoneum - umístěném právě v domku Josefa Portmana. Ve městě je také ulice nesoucí Váchalovo jméno se sgrafity znázorňujícími ilustrace Krvavého románu. 
Výstava Josef Váchal - mystik neukázněný
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Výstavu Josef Váchal - mystik neukázněný můžete navštívit do 31. srpna. Je součástí programu Smetanovy výtvarné Litomyšle, cyklu výstav doprovázejícího operní festival. Hlavním projektem letošního ročníku bude výstava umělců české meziválečné avantgardy spojených s Paříží. Díla Josefa Šímy, Františka Kupky, Toyen či Jindřicha Štýrského zpřístupní Zámecký pivovar od 14. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nominace na Oscara vysbírali rekordní Hříšníci, český Hurikán neuspěl

Nominacím na ceny Oscar za rok 2025 vévodí film Hříšníci režiséra Ryana Cooglera. Překonal dokonce dosavadní rekord v počtu nominací, má jich o dvě víc, tedy šestnáct. Český krátkometrážní animovaný snímek Hurikán režiséra Jana Sasky se do finále nedostal. Vítězové si pro prestižní sošky dojdou v polovině března.
14:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Třiadvacet postav pro dva herce. Changes ukazují, jak se za den změníme

Dva herci ztvárňují třiadvacet postav v intimní a zároveň ironické inscenaci Changes, kterou v české premiéře uvádí Národní divadlo Brno. Hra současné německé dramatičky Maji Zadeové sleduje jediný den v životě partnerské dvojice a zároveň svět kolem, který se neustále proměňuje.
před 6 hhodinami

Martin Salajka se prodírá mlhovinou mimo realitu

Martina Salajku přivedla k malování příroda. Teď se k ní vrací ještě intenzivněji než kdy dřív, jak ukazuje i ohlédnutí za jeho tvorbou z posledních dvou let na výstavě Nebula, tedy Mlhovina, v pražské Trafo Gallery.
před 9 hhodinami

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
včera v 17:31

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
včera v 17:22

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
včera v 15:42

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30
Načítání...