Herečka Judy Garlandová byla závislá na lécích i lásce. Příběh jedné z nejzářivějších a zároveň nejtragičtějších amerických hvězd rekapituluje hra Judy v pražském divadle Studio DVA. Žena zničená vlastní slávou se v tomto představení pokouší o návrat na scénu.
V pražském nastudování se Judy Garlandovou stala Monika Absolonová. Do obsazení si ji vybral autor hry, britský dramatik Peter Quilter. Roli před ní nastudovala mimo jiné pro filmovou adaptaci Renée Zellwegerová, která za svůj výkon obdržela Oscara.
Absolonová přiznává, že pro ni bylo těžké předobraz své postavy pochopit. „Nemohla jsem jí některé věci odpustit. Až při bližším ohledání jsem zjistila, že je mi jí vlastně líto. Že je ohromný talent a oběť showbyznysu, své rodiny,“ míní Absolonová.
Potlesk a ambice
O tom, že Judy Garlandová patří na jeviště, bylo rozhodnuto, když jako sotva tříletá zazpívala Jingle Bells ve vánočním programu. Píseň opakovala sedmkrát a v přídavcích by pokračovala, kdyby ji otec ze světel reflektorů neodvedl. List The New York Times o mnoho let později v hereččině nekrologu napsal, že odvrácenou stranou jejích energických vystoupení byla zdánlivě neukojitelná potřeba, aby ji publikum vyjadřovalo uznání a milovalo ji.
Její rodiče provozovali divadlo a Judy – tehdy ještě pod rodným jménem Frances Gummová – vystupovala se svými dvěma staršími sestrami odmala v kabaretu. Ambiciózní matka ale talentovanou dceru viděla spíše před kamerou než jako hopsandu před zábavychtivým obecenstvem. Nabídka na debut Pigskin Parade přišla od filmových studií, když Garlandové bylo čtrnáct.
Dorotka v hollywoodském tornádu
O další tři roky později se definitivně proslavila coby Dorotka v muzikálu Čaroděj ze země Oz. Dorotku odnese tornádo z farmy v Kansasu do snové a vzrušující země. Garlandovou role katapultovala do hollywoodského víru. Vysloužila si zvláštního Oscara pro nejlepší mladou herečku.
Když se v roce 2005 dražily šaty, které nosila Dorotka ve filmovém Čaroději ze země Oz, označil je aukční dům za kostým představující „esenciální kouzlo dětství“. Drobná brunetka už v době natáčení ale znala i věci, které by se tak rozhodně popsat nedaly.
Její otec zemřel v době, kdy dostala svou první smlouvu na filmování, její kariéru poháněly ambice matky. Tlak slávy a očekávání dovedl teenagerskou hvězdu k psychiatrovi, pozdějším pokusům o sebevraždu, potratům kvůli rolím a především k závislosti na lécích. „Dávali nám prášky na povzbuzení. Pak nás odvezli na kliniku (filmového) studia a utlumili nás prášky na spaní… Po čtyřech hodinách nás probudili a znovu nám dali prášky na povzbuzení,“ popisovala fungování továrny na sny.
Daň za slávu
Pracovní vzestupy u ní střídaly citové a zdravotní pády. Silný moment její kariéry pak opět přinesl muzikál, žánr, ve kterém, jak poznamenal The New York Times, zůstávala Judy Garlandová hvězdou, i když zájem o něj upadal. Producenti ji obsadili do snímku Zrodila se hvězda (1954), který byl jedním z celkem tří remaků filmu z roku 1937. Všechny se dostaly do oscarového výběru, nominována byla i Garlandová.
Herečce, v té době už značně uvláčené partnerskými karamboly i znalé umělecké branže bez pozlátka, mohl dobře sednout příběh o dani ze slávy, když jeden z partnerů ve vztahu ji ztrácí, zatímco druhý se teprve dostává na vrchol.
V roce 1961 následovala pro Garlandovou další nominace, možná překvapivě nikoliv za muzikál, ale za soudní drama Norimberský proces inspirované skutečným zúčtováním s nacistickými zločinci.
Vyhaslá hvězda
Také v nynější divadelní inscenaci návrat na scénu herečce nijak neulehčuje fatální koktejl slávy, stimulujících látek, finanční nestability a nevydařených manželství. „Příběhy těchhle vyhaslých hvězd jsou pro mě velmi zajímavé, protože je dost jednoduché, aby člověk skončil stejně. Pár kolegů se už taky uchlastalo, takže to pro nás není tak vzdálené,“ podotýká Jan Nebal.
Ten se představuje jako pátý – a poslední – hereččin manžel Mickey Deans. S o dekádu starší Judy Garlandovou se tento manažer diskotéky seznámil, když jí na požádání společného přítele nesl do hotelu amfetamin. Převlečený za lékaře. Vzali se o dva roky později, ale krátce po sňatku se Deans stal vdovcem.
Oporou Garlandové je ve hře i pianista Anthony. „Největší tragédií je, že i když stojí mezi dvěma muži, kdy každý se jí snaží pomoct, jak nejlépe může, nakonec už jí stejně zřejmě není pomoci. A to se tragickým završením jejího života potvrdilo,“ obává se Saša Rašilov, který roli Anthonyho alternuje s Milanem Němcem.
Over the Rainbow
V inscenaci zazní i jedna z neznámějších písní Judy Garlandové. „Je o naději,“ říká Monika Absolonová o skladbě Over the Rainbow, kterou tehdy šestnáctiletá herečka nazpívala do filmu Čaroděj ze země Oz. Sny se stávají skutečností, tam někde za duhou, zpívá. „Je tak symbolická pro všechny mé sny a přání, jsem si jistá, že právě proto mají lidé někdy slzy v očích, když ji slyší,“ napsala Garlandová v dopise autorovi hudby Haroldu Arlenovi.
A sny pro ni nedosažitelné zůstaly. Judy Garlandová zemřela v červnu 1969 v pokoji jednoho londýnského hotelu na předávkování barbituráty. Bylo jí sedmačtyřicet.
Herecký talent, bohužel ale i sklon k závislostem po ní zdědila dcera Liza Minnelliová. Herci se stali i další dvě její děti Lorna a Joey Luftovi.
