Byl Hitler v totálním rauši? Nejen on, tvrdí kniha o drogách v třetí říši

4 minuty
Rozhovor s Normanem Ohlerem
Zdroj: ČT24

Když Němci v roce 1940 vtrhli do Francie, měli vojáci wehrmachtu k dispozici 35 milionů dávek pervitinu. Fakt, že drogy ve třetí říši byly využívány nejen k povzbuzení vojáků, ale neobešel se bez nich ani Adolf Hitler, popsal ve své knize Totální rauš německý novinář Norman Ohler. Studii, která vyšla před nedávnem v českém překladu, i závislost nacistického vůdce na drogách přiblížil také v rozhovoru pro Českou televizi.

Jak se zakázaná droga mohla stát doporučovaným podpůrným prostředkem?

V okamžiku, kdy se nacisté dostali k moci, v roce 1933, tak jako první vláda na světě přijali tvrdá protidrogová opatření. Do koncentračních táborů zavírali lidi, kteří brali drogy. Takže je vlastně ironií osudu, že v roce 1937 jedna z berlínských firem začala prodávat přípravek nazvaný pervitin. Byl to přípravek proti únavě – tak jako bychom dneska pili kávu. Byl to velmi populární přípravek mezi lidmi, užívání pervitinu bylo běžné.

Testy navíc prokázaly, že pod vlivem pervitinu mají lidé menší strach a nepotřebují tolik spánku. A armáda usoudila, že je to to, co vojáci potřebují. Ve velkém, pro tisíce vojáků, používala německá armáda pervitin při napadení Polska a pak i v květnu 1940 při obsazení Francie. Oficiálně bylo mezi jednotky distribuováno 35 milionů balení pervitinu.

Kde jste tak podrobné údaje získal?

Norman Ohler / Totální rauš. Drogy ve třetí říši
Zdroj: Host

Vycházel jsem z informací Německého federálního archivu. Disponuje materiály o tom, jakým způsobem byl pervitin v armádě používaný, jak byla organizována jeho distribuce, kolik tablet bylo objednáno, jak byly distribuovány. Všechno tohle je velice dobře zdokumentováno.

A co sám vůdce? Byl prý abstinent a nekuřák, jak se s tím slučovalo užívání drog?

Měl jsem možnost vidět zápisky jeho osobního lékaře, doktora Theodora Morella, který si každodenně zapisoval, co Hitlerovi podával. Důležitou součástí nacistické propagandy byl neposkvrněný obraz Adolfa Hitlera: Hitler nepije alkohol, nekouří, dokonce ani nepije kávu. Byl vždy prezentován jako abstinent bez osobního života. Můj výzkum ale dokládá něco jiného.

Se svým osobním lékařem, Morellem, se poprvé setkal v roce 1936. On byl expert na vitaminové injekce a Hitler si je oblíbil. V roce 1941, když Německo vstoupilo do války se Sovětským svazem, Hitler onemocněl, měl vysoké horečky. Požádal tedy Morella, aby mu dal něco silnějšího. Aplikoval mu dávku hormonů, něco jako doping. Hitler tedy mezi lety 1941 až 1943 bral více a více hormonů a steroidů. Vitaminy už mu nestačily. V roce 1943 poprvé užil eukodal, silný opiát. Před setkáním s Mussolinim se totiž cítil velmi špatně, byl depresivní, Morell mu tedy podal eukodal – a od toho dne bral větší a větší dávky opiátů. Dostal se pod jejich naprostou nadvládu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...