Brněnský Michelangelo poznal polystyrenový kámen a opravdovou bolest

Životní příběh jednoho z géniů italské renesance vypráví Národní divadlo v Brně. Na scéně Reduty uvedlo historickou fresku Kámen a bolest o Michelangelovi Buonarrotim. Diváci měli původně představení vidět už koncem prosince, kvůli zranění představitele hlavní role Jana Grundmana musela být premiéra ale posunuta na březen.

Kámen a bolest je původně románem Karla Schulze. Ten zamýšlel vytvořit třídílnou epopej, předčasná smrt mu ale dovolila dokončit pouze první díl (vyšel v roce 1942),  kdy je Michalangelovi teprve třicet let, a rozepsat druhý. Do divadelní podoby Schulzův text převedla Lenka Lagronová.

Román zachycuje vrchol a rozklad renesančního období na postavě italského sochaře Michelangela, který zápasí nejen s nepříznivými okolnostmi, ale i s vlastními vášněmi a tvůrčí individualitou. V dramatizaci se spolu s ním objeví na jevišti i další významné osobnosti italské renesance - malíř Leonardo da Vinci, politik Niccolò Machiavelli či vlivná rodina Medicejských.

Michelangelo se v inscenaci musí vyrovnat s nepřízní osudu. Ta potkala i jeho představitele Jana Grundmana. Na generální zkoušce si totiž zlomil patu a premiéra se musela o necelé tři měsíce posunout. „Pravdou je, že mám nohu ještě v rekonvalescenci. Skákal jsem z výšek, což teď nemůžu, takže některé věci se změnily, ale divák určitě nebude ochuzený,“ přislíbil herec.

2 minuty
V Brně uvedli divadelní adaptaci románu Kámen a bolest
Zdroj: ČT24

Scénu i kostýmy tvůrci, navzdory renesančnímu tématu, pojali jednoduše. Dominují jí bílé kameny, tedy polystyren v surové podobě. „Hledali jsme, jak by historický námět zapadl formálně do architektury divadelní budovy a také do současného pocitu mladých lidí,“ vysvětlil režisér Marián Amsler. 

Nahlédnout do života mladého Michelangela mohou diváci v brněnském Národním divadle v průběhu března ještě pětkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...