Bradley Cooper čelí kritice za filmový nos. Zastala se ho židovská organizace

Herec Bradley Cooper schytává kritiku za své ztvárnění skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina. V chystaném životopisném snímku Maestro, jejž zároveň režíruje, mu maskéři zvětšili nos, aby byla podoba s předobrazem přesvědčivější. Vzbudilo to diskusi o „jewface“, tedy stereotypním či předstíraném ztvárňování Židů v Hollywoodu. Na Cooperovu obranu se ale postavila jedna z nejvýznamnějších amerických židovských neziskových organizací Liga proti hanobení.

Liga proti hanobení (ADL), bojující už více než sto let proti předsudkům a bigotnosti, uvedla, že Cooperovo ztvárnění Bernsteina nepovažuje za antisemitské. „V minulosti byli Židé v antisemitských filmech a propagandě často zobrazováni jako zlé karikatury s velkými zahnutými nosy,“ připomíná ADL v prohlášení pro týdeník Variety. „Tento film takový není,“ dodává.

Svou podporu Cooperovi a Maestrovi zveřejnily také tři Bernsteinovy děti. Ve svém prohlášení na síti X (dříve Twitteru) ocenili odhodlání a empatii, s nimiž se Bradley Cooper snažil příběh jejich otce přenést na filmové plátno.

„Láme nám srdce, když vidíme jakékoli zkreslení nebo nepochopení jeho úsilí. Náhodou je pravda, že Leonard Bernstein měl pěkný, velký nos. Bradley se rozhodl použít masku, aby jeho podobu umocnil, a nám to naprosto nevadí. Jsme si také jistí, že by to nevadilo ani našemu tátovi. Jakékoli ostré stížnosti kolem této záležitosti nám připadají především jako neupřímné pokusy snížit úroveň úspěšného člověka, což jsme pozorovali až příliš často i v souvislosti s naším otcem,“ dali Bernsteinovi potomci najevo svůj názor.

Leonard Bernstein, který zemřel v roce 1990, byl synem židovských emigrantů. Je považován za jednu z nejdůležitějších osobností americké vážné hudby druhé poloviny dvacátého století. Pod jeho taktovkou hrály snad všechny nejslavnější orchestry světa. Jako skladatel usiloval o propojení takzvané vážné a populární hudby. Nejvíce jej proslavil muzikál West Side Story.

Nos místo hereckého výkonu

Osmačtyřicetiletý Cooper byl nařčen z podněcování antisemitských stereotypů poté, co v polovině srpna zveřejnil trailer na svůj připravovaný film. Například herečka židovského původu Tracy-Ann Obermanová přirovnala Cooperův umělý nos k takzvanému blackface, tedy druhu make-upu, pomocí něhož především bělošští herci v minulosti karikovali černochy.

Poukázala na to, že například Cillian Murphy v aktuálním kinohitu Oppenheimer o sestrojení atomové bomby hraje vědce židovského původu bez falešného nosu a „dokázal si uvědomit sílu příběhu tohoto muže a jeho židovství prostřednictvím hereckého výkonu“. „Pokud to Bradley Cooper nedokáže, tak ho neobsazujte, sežeňte si židovského herce,“ poradila Obermanová koproducentům, k nimž mimo jiné patří filmaři Steven Spielberg a Martin Scorsese.

Herec a producent Jake Gyllenhaal, který má židovské předky, již dříve hovořil o svém zklamání, když prohrál s Cooperem soutěž o práva na film o Bernsteinovi. Přiznal, že téměř dvacet let toužil hrát „jednoho z nejvýznamnějších židovských umělců v Americe“.

Autentické obsazení

The New York Times připomíná, že otázka, kteří herci jsou vhodní pro ztvárnění určitých rolí, je stále aktuálnějším tématem. Častěji zaznívá nesouhlas s tím, aby herci ztvárňovali postavy z marginalizovaných skupin, jejichž rysy nesdílejí.

Tom Hanks loni časopisu řekl, že v současné době by správně nebyl obsazen do role gaye s AIDS, jako tomu bylo v dramatu Philadelphia z roku 1993. Herec Jeffrey Tambor ze seriálu Transparent na předávání cen Emmy v roce 2016 zmínil naději, že bude posledním cisgenderovým (tedy osobou, u níž je genderová identita a pohlaví připsané po narození v souladu) mužem, který si zahraje transgenderovou postavu.

V Česku se s požadavkem na autentické obsazení setkal například Činoherní klub v Praze. Před dvěma lety musel pozastavit uvádění hry Martina McDonagha Ujetá ruka. Nebyl totiž schopen splnit novou podmínku licence, aby jednu z hlavních rolí hrál potomek černošských obyvatel Afriky nebo Karibiku. Nehledě na to, že Ondřej Sokol namaskovaný za černocha příliš připomínal už zmíněný problematický blackface, který posiluje rasové stereotypy.

Snímek Maestro se zaměřuje na manželství Leonarda Bernsteina, který byl podle všeho gay, s herečkou Feliciou Montealegreovou. Ztvárnila ji Carey Mulliganová. Premiéru bude mít Maestro, s podtitulem „milostný dopis životu a umění“, v září na filmovém festivalu v Benátkách, po limitovaném uvedení v kinech by měl být od prosince ke zhlédnutí na Netflixu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...