Bradley Cooper čelí kritice za filmový nos. Zastala se ho židovská organizace

Herec Bradley Cooper schytává kritiku za své ztvárnění skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina. V chystaném životopisném snímku Maestro, jejž zároveň režíruje, mu maskéři zvětšili nos, aby byla podoba s předobrazem přesvědčivější. Vzbudilo to diskusi o „jewface“, tedy stereotypním či předstíraném ztvárňování Židů v Hollywoodu. Na Cooperovu obranu se ale postavila jedna z nejvýznamnějších amerických židovských neziskových organizací Liga proti hanobení.

Liga proti hanobení (ADL), bojující už více než sto let proti předsudkům a bigotnosti, uvedla, že Cooperovo ztvárnění Bernsteina nepovažuje za antisemitské. „V minulosti byli Židé v antisemitských filmech a propagandě často zobrazováni jako zlé karikatury s velkými zahnutými nosy,“ připomíná ADL v prohlášení pro týdeník Variety. „Tento film takový není,“ dodává.

Svou podporu Cooperovi a Maestrovi zveřejnily také tři Bernsteinovy děti. Ve svém prohlášení na síti X (dříve Twitteru) ocenili odhodlání a empatii, s nimiž se Bradley Cooper snažil příběh jejich otce přenést na filmové plátno.

„Láme nám srdce, když vidíme jakékoli zkreslení nebo nepochopení jeho úsilí. Náhodou je pravda, že Leonard Bernstein měl pěkný, velký nos. Bradley se rozhodl použít masku, aby jeho podobu umocnil, a nám to naprosto nevadí. Jsme si také jistí, že by to nevadilo ani našemu tátovi. Jakékoli ostré stížnosti kolem této záležitosti nám připadají především jako neupřímné pokusy snížit úroveň úspěšného člověka, což jsme pozorovali až příliš často i v souvislosti s naším otcem,“ dali Bernsteinovi potomci najevo svůj názor.

Leonard Bernstein, který zemřel v roce 1990, byl synem židovských emigrantů. Je považován za jednu z nejdůležitějších osobností americké vážné hudby druhé poloviny dvacátého století. Pod jeho taktovkou hrály snad všechny nejslavnější orchestry světa. Jako skladatel usiloval o propojení takzvané vážné a populární hudby. Nejvíce jej proslavil muzikál West Side Story.

Nos místo hereckého výkonu

Osmačtyřicetiletý Cooper byl nařčen z podněcování antisemitských stereotypů poté, co v polovině srpna zveřejnil trailer na svůj připravovaný film. Například herečka židovského původu Tracy-Ann Obermanová přirovnala Cooperův umělý nos k takzvanému blackface, tedy druhu make-upu, pomocí něhož především bělošští herci v minulosti karikovali černochy.

Poukázala na to, že například Cillian Murphy v aktuálním kinohitu Oppenheimer o sestrojení atomové bomby hraje vědce židovského původu bez falešného nosu a „dokázal si uvědomit sílu příběhu tohoto muže a jeho židovství prostřednictvím hereckého výkonu“. „Pokud to Bradley Cooper nedokáže, tak ho neobsazujte, sežeňte si židovského herce,“ poradila Obermanová koproducentům, k nimž mimo jiné patří filmaři Steven Spielberg a Martin Scorsese.

Herec a producent Jake Gyllenhaal, který má židovské předky, již dříve hovořil o svém zklamání, když prohrál s Cooperem soutěž o práva na film o Bernsteinovi. Přiznal, že téměř dvacet let toužil hrát „jednoho z nejvýznamnějších židovských umělců v Americe“.

Autentické obsazení

The New York Times připomíná, že otázka, kteří herci jsou vhodní pro ztvárnění určitých rolí, je stále aktuálnějším tématem. Častěji zaznívá nesouhlas s tím, aby herci ztvárňovali postavy z marginalizovaných skupin, jejichž rysy nesdílejí.

Tom Hanks loni časopisu řekl, že v současné době by správně nebyl obsazen do role gaye s AIDS, jako tomu bylo v dramatu Philadelphia z roku 1993. Herec Jeffrey Tambor ze seriálu Transparent na předávání cen Emmy v roce 2016 zmínil naději, že bude posledním cisgenderovým (tedy osobou, u níž je genderová identita a pohlaví připsané po narození v souladu) mužem, který si zahraje transgenderovou postavu.

V Česku se s požadavkem na autentické obsazení setkal například Činoherní klub v Praze. Před dvěma lety musel pozastavit uvádění hry Martina McDonagha Ujetá ruka. Nebyl totiž schopen splnit novou podmínku licence, aby jednu z hlavních rolí hrál potomek černošských obyvatel Afriky nebo Karibiku. Nehledě na to, že Ondřej Sokol namaskovaný za černocha příliš připomínal už zmíněný problematický blackface, který posiluje rasové stereotypy.

Snímek Maestro se zaměřuje na manželství Leonarda Bernsteina, který byl podle všeho gay, s herečkou Feliciou Montealegreovou. Ztvárnila ji Carey Mulliganová. Premiéru bude mít Maestro, s podtitulem „milostný dopis životu a umění“, v září na filmovém festivalu v Benátkách, po limitovaném uvedení v kinech by měl být od prosince ke zhlédnutí na Netflixu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 6 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 9 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 17 hhodinami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...