Bob a Bobek, králíci šlechtění

Praha – Králíci Bob a Bobek se objevili na televizních obrazovkách poprvé 11. prosince 1979. V klobouku kouzelníka Pokustona tak bydlí už třicet let. Ospalec Bobek a jeho aktivnější starší bráška Bob prožili za tu dobu stovky příběhů. Jeden z nejoblíbenějších večerníčků se do paměti nejen českých diváků více než jedné generace zapsal především úvodním dialogem: Vstávat a cvičit! – Ale proooč? – Protože je ráno. – Ale já mám ještě noc. – Jde se do práce! – A proooč? – Protože práce šlechtí!

Seriál o dvou králících patří k nerozsáhlejším kresleným seriálům, které v produkci nejdříve Československé a později České televize vznikly. Podobu dal Bobu a Bobkovi kreslíř Vladimír Jiránek. Podle jedné verze se kresbičky objevily už v roce 1974 na plakátu k programu Králíci pokusný hudebníků Petra Skoumala a Jana Vodňanského. Podle jiné ještě dříve na tričkách muzikantů.

Králíkům projde víc

Jisté je, že sympatické večerníčkové hrdiny nakreslil Jiránek. Během 70. let působil v Mladém světě, kde se uchytil poté, co byl několik let v nemilosti kvůli karikaturám z roku 1968. „Věděl jsem, že nemůžu kreslit lidské postavy, a tak jsem místo nich kreslil králíky a medvědy… Ti říkali věci, které by lidským postavám neprošly,“ vysvětluje Jiránek.

Dalšími z otců Boba a Bobka byli Jiří Šebánek a Jaroslav Pacovský, kteří králíkům dali jména a stali se prvními scenáristy jejich příběhů. Těch bylo nejdříve třináct, pak šestadvacet, a potom dokonce celých devětatřicet. Bob a Bobek se za ta léta příliš nezměnili. Zůstali pořád milými brachy, ochotnými kdykoliv přiložit pracku k dílu anebo přispěchat někomu na pomoc. Jen se jejich dobrá vůle nesetkala vždy s tím nejlepším výsledkem.

Režie první série se ujal Václav Bedřich. Muž, který již předtím vdechl život Kamenáči Billovi, víle Amálce, Maxipsu Fíkovi či kominíčku Sazínkovi. Při režii závěrečných dílů jej nahradil jeden z animátorů seriálu Miroslav Walter.

Bob a Bobek - králíci z létajícího klobouku

Další 52dílná řada s názvem Bob a Bobek – na cestách vznikla na námět Pavla Šruta, v režii Ivo Hejcmana a výtvarné podobě Vladimíra Jiránka ve studiu ABZlín. Hlas nezapomenutelným králíkům opět propůjčil Josef Dvořák a hudbu zkomponoval Petr Skoumal.

V nových dílech Bob a Bobek zjistili, že jejich klobouk umí létat a díky tomuto dopravnímu prostředku cestují po celém světě. Od Divokého západu přes tajemné město Nasca až po Mexiko, všude opět pomáhají řešit důležité problémy a nikdy jim u toho nechybí vtip a smysl pro humor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 7 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 22 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...