Bob a Bobek, králíci šlechtění

Praha – Králíci Bob a Bobek se objevili na televizních obrazovkách poprvé 11. prosince 1979. V klobouku kouzelníka Pokustona tak bydlí už třicet let. Ospalec Bobek a jeho aktivnější starší bráška Bob prožili za tu dobu stovky příběhů. Jeden z nejoblíbenějších večerníčků se do paměti nejen českých diváků více než jedné generace zapsal především úvodním dialogem: Vstávat a cvičit! – Ale proooč? – Protože je ráno. – Ale já mám ještě noc. – Jde se do práce! – A proooč? – Protože práce šlechtí!

Seriál o dvou králících patří k nerozsáhlejším kresleným seriálům, které v produkci nejdříve Československé a později České televize vznikly. Podobu dal Bobu a Bobkovi kreslíř Vladimír Jiránek. Podle jedné verze se kresbičky objevily už v roce 1974 na plakátu k programu Králíci pokusný hudebníků Petra Skoumala a Jana Vodňanského. Podle jiné ještě dříve na tričkách muzikantů.

Králíkům projde víc

Jisté je, že sympatické večerníčkové hrdiny nakreslil Jiránek. Během 70. let působil v Mladém světě, kde se uchytil poté, co byl několik let v nemilosti kvůli karikaturám z roku 1968. „Věděl jsem, že nemůžu kreslit lidské postavy, a tak jsem místo nich kreslil králíky a medvědy… Ti říkali věci, které by lidským postavám neprošly,“ vysvětluje Jiránek.

Dalšími z otců Boba a Bobka byli Jiří Šebánek a Jaroslav Pacovský, kteří králíkům dali jména a stali se prvními scenáristy jejich příběhů. Těch bylo nejdříve třináct, pak šestadvacet, a potom dokonce celých devětatřicet. Bob a Bobek se za ta léta příliš nezměnili. Zůstali pořád milými brachy, ochotnými kdykoliv přiložit pracku k dílu anebo přispěchat někomu na pomoc. Jen se jejich dobrá vůle nesetkala vždy s tím nejlepším výsledkem.

Režie první série se ujal Václav Bedřich. Muž, který již předtím vdechl život Kamenáči Billovi, víle Amálce, Maxipsu Fíkovi či kominíčku Sazínkovi. Při režii závěrečných dílů jej nahradil jeden z animátorů seriálu Miroslav Walter.

Bob a Bobek - králíci z létajícího klobouku

Další 52dílná řada s názvem Bob a Bobek – na cestách vznikla na námět Pavla Šruta, v režii Ivo Hejcmana a výtvarné podobě Vladimíra Jiránka ve studiu ABZlín. Hlas nezapomenutelným králíkům opět propůjčil Josef Dvořák a hudbu zkomponoval Petr Skoumal.

V nových dílech Bob a Bobek zjistili, že jejich klobouk umí létat a díky tomuto dopravnímu prostředku cestují po celém světě. Od Divokého západu přes tajemné město Nasca až po Mexiko, všude opět pomáhají řešit důležité problémy a nikdy jim u toho nechybí vtip a smysl pro humor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...