Praha – Mimo jiné i zájem o blbouna nejapného, už vyhynulého nelétavého ptáka z ostrova Mauricius, spojoval císaře Rudolfa II. a nizozemského malíře Roelandta Saveryho. Císař jej na svůj dvůr povolal v roce 1603, aby šířil malířský styl Pietera Bruegela staršího, Rudolfova oblíbeného mistra. Savery svého slavného vlámského kolegu uměl obratně napodobit, dokonce tak mistrně, že jeho malby byly ještě donedávna pokládány za Bruegelovy. Saveryho obrazy si od 8. prosince do 20. března mohou vůbec poprvé prohlédnout i návštěvníci Schwarzenberského paláce.
Teprve na počátku 70. let 20. století odborníci celou skupinu kreseb, jež jejich tvůrce opatřoval nápisem sdělujícím, že byly nakresleny podle skutečnosti (naer het leven), odepsali z Bruegelova díla a připsali právě Saverymu. Zcela klíčovým dílem při identifikaci autora těchto kreseb byla zdánlivě nenápadná kresba Na Kampě pod Karlovým mostem (1603–1604), která se nachází v Národní galerii v Praze.
Na fakt, že tyto kresby nevytvořil Bruegel, ale Savery, přišli současně dva specialisté. Nemohli se domluvit, kdo důležitý objev učinil jako první, a jejich spor nakonec skončil u soudu. I obraz, který stal na začátku soudní pře, je v Národní galerii vystaven. A spolu s ním desítky dalších děl, které, jak název expozice – Roelandt Savery: malíř ve službách císaře Rudolfa II. – napovídá, vznikly na rudolfínském dvoře.
Rudolfínský zvěřinec
Právě prostředí Pražského hradu a Hradčan bylo Saverymu důvěrně známé. Několikrát zaznamenal podobu katedrály sv. Víta, kreslil si domy na Hradčanech i dnešní Schwarzenberský palác – jeho umění se tedy po dlouhých staletích vrací přesně do míst, kde se na počátku 17. století zrodilo. Pro císaře zachycoval Savery nejen celkové pohledy na Prahu, nejrůznější zákoutí, ale také scény ze života prostého lidu.
„Rudolfa si získal netypickým, originálním viděním. Maloval jednak podle skutečnosti, jednak do obrazů zapracovával svou uměleckou fikci,“ dodává kurátorka výstavy Olga Kotková. Uzdu fantazii popouštěl malíř především při komponování nejrůznějších, často bizarních skupin zástupců zvířecí říše. Zájmem o ni byl císařovi také blízký.
Například na obraze Orfeus hraje zvířatům v krajině Savery vedle sebe usadil zvířata ze všech tehdy známých světadílů – papoušky, pštrosy, pelikány, čestné místo zaujal blboun nejapný, malířův nejoblíbenější živočich. Nemotorný pták je mimochodem také jedním z trojrozměrných exponátů výstavy.
Savery na trase Praha-Nizozemí
Ta zachycuje rozvoj Saveryho malířského umu od raných děl, malovaných zcela v duchu vlámských mistrů, přes jeho unikátní krajinářské kompozice, vzniklé během jeho služby pro císaře Rudolfa II., až k pozdním, pečlivě komponovaným malbám zvířat a kytic, které maloval v Utrechtu. V nizozemském městě se usídlil v roce 1918 poté, co po smrti Rudofa II. ještě krátce pracoval pro císaře Matyáše. Čerpal ze svého někdejšího postavení císařského malíře a dodával obrazy členům vysoké aristokracie i evropským panovníkům.
Výstavu Roelandt Savery: malíř ve službách císaře Rudolfa II. připravila Národní galerie ve spolupráci s Broelmuseem v Kortrijku, kde se Savery narodil. V kortrijkském muzeu také budou jeho obrazy od 21. dubna do 11. září vystaveny.
