Bláhovec se zpovídá Goethovi z incestu. Spasí ho umění?

Dokumentarista Bohdan Bláhovec zpoza kamery vstupuje na jeviště. V titulní roli hry Marbot v pražském Studiu Hrdinů vytváří utopický koncept umělecké kritiky, jejímž základem je psychoanalýza.

Inscenace vznikla volně podle stejnojmenného románu Wolfganga Hildesheimera, Studio Hrdinů tak pokračuje v německé dramatice. V díle hlavní postava vede dialog s literárními a výtvarnými osobnostmi 19. století. Divadelní Marbot rozpráví pouze se stárnoucím Johanem Wolfgangem Goethem. Na vzdělaného spisovatele se obrací jako na autora Utrpení mladého Werthera, tragický osud hlavního hrdiny zasáhl a ovlivnil ve své době řadu mladých lidí. Prostřednictvím Goetha se seznamuje s evropskou kulturou a hledá východisko z milostného vztahu se svou matkou.

„Skrze umění hledá spásu. Inscenace si klade otázky, nakolik umění může člověka spasit, nakolik může ovlivnit společnost a jedince,“ podotkl Jan Horák, spolurežisér, spoluscenárista a dramaturg představení. Vytvářel jej s výtvarníkem Michalem Pěchoučkem, který se také podílel na minimalistické scéně s obřím rámem obrazu. 

„Je významovým prvkem, který rámuje všechny postavy a posunuje děj dopředu,“ upozornil Pěchouček. V titulní roli Marbota se představí Bohdan Bláhovec. Pro autora oceňovaného dokumentu Show! není Marbot hereckým debutem, hraje už i na jiné mimomainstreamové scéně - v pražském MeetFactory - ve hře pro změnu podle románového psychothrilleru Rjú Murakamiho. 

Nahrávám video

„Tvorba je vždycky jenom jedna. Proměňují se jen média. Vyzkoušet si divadelní médium a navíc v pozici ne toho, kdo by tu věc krotil, ale toho, kdo jí do jisté míry spíš slouží, pro mě byla zajímavá výzva,“ nepřipadá Bláhovcovi nijak zvláštní, že se z pozorovatele stal pozorovaným.

Ve Studiu Hrdinů se Marbot spolu s Jiřím Štréblem, Evou Hacurovou a Petrou Lustigovou poprvé objeví dnes. Do konce března jsou na programu ještě dvě reprízy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...