Bílkova vila aneb Když výtvarník promluví skrze zdi

Praha - V nově rekonstruované Bílkově vile na Hradčanech bude od 24. září zpřístupněna nová expozice vybraných děl Františka Bílka. Výstava si klade za cíl postihnout celkový charakter jeho tvorby a zprostředkovat tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému umění. Výběr děl postihuje všechny etapy Bílkova vývoje a přihlíží k jeho schopnostem vytvářet různými technikami celkové dílo, dotvářející symbolistický projekt morálního i estetického povznesení člověka. Nedílnou součástí expozice je však i ateliérová vila, kterou František Bílek vystavěl v letech 1910–1911 podle vlastních plánů. Bílek byl především sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení, naplňujíc své poslání spiritualizace lidského života.

„Bílek koncipoval vilu ne jako architekturu, ale jako výtvarné dílo. On zde navzájem propojil všechny výtvarné kategorie – architekturu, stavební, sochařské, uměleckořemeslné prvky v jeden organický celek. U Bílka se dá říct, že všechno se vším souvisí, takže i například nábytek obsahuje prvky, které nalezneme v jeho plastice,“ uvedla Hana Larvová z Bílkova centra.

Pokud se rokonstrukce týká, Larvová upozornila na její nákladnost a složitost. „Celá vila se musela odizolovat, pak bylo nutno vyměnit inženýrské sítě, obnovilo se opláštění budovy. Zajímavostí například je, že sloupky na balkoně byly v dezolátním stavu a bylo nutno je celé vyměnit. Bohužel cihly v tomto rozměru dnes už nejsou k sehnání. Nakonec se je podařilo získat z jedné dávno zbořené židovské synagogy.“

"Pražská vila měla podle Bílka vyjadřovat - Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou. -Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby," stojí v katalogu, který výstavu provází.

V expozici jsou zastoupeny významné práce ze začátku devadesátých let i stěžejní umělcova díla. Mimo plastiky a velké kresby je vystavován originální Bílkův nábytek, vzniklý v souvislosti s novostavbou jeho ateliérové vily, dokumentující všestrannost jeho uměleckého záměru.

Dva menší prostory v přízemí (jídelna a pracovna) jsou pojaty intimněji, aby bylo vyhověno očekávanému zájmu návštěvníků o soukromí umělce. Převládají proto podobizny přátel a rodiny, menší formáty grafik a plastik. Prostředí jídelny a zimní zahrady bylo vybaveno podle vzoru dobových fotografií.

V prvním patře byly dvě přední místnosti přeměněny ve výstavní prostory a doplněny o vitríny. Setkáme se tu převážně s Bílkovými ranými pracemi menších rozměrů doplněnými tvorbou z dvacátých let. Třetí místnost v prvním patře je zamýšlena jako Kabinet kresby a grafiky. Zde má návštěvník možnost seznámit se s větším počtem Bílkových grafických prací umístěných v prohlížeči.

Při příležitosti znovuotevření Bílkovy vily vychází ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy s nakladatelstvím Arbor vitae publikace František Bílek a jeho pražský ateliér obsahující texty významných českých historiků umění, kteří ozřejmují pozadí doby a souvislosti spojené s projektováním pražského ateliéru na Hradčanech.

  • František Bílek - Mojžíš (1905) autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1971/197009.jpg
  • Bílkova vila / klika autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1971/197004.jpg
  • Bílkova vila / venkovní osvětlení autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1971/197006.jpg
  • Bílkova vila / klika autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1971/197005.jpg
  • František Bílek / dílo autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1970/196987.jpg
  • Bílkova vila / interiér s částí expozice autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1970/196972.jpg
  • Bílkova vila / interiér autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1970/196974.jpg
  • Bílkova vila / interiér - 1. patro autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1970/196977.jpg
  • Bílkova vila / nábytek v pracovně autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1970/196973.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...