Beránek v rouše armageddonu

Štěpán Beránek, jeden z nejplodnějších autorů mladé sochařské generace, vystavuje tentokrát tam, kde se to jeho dílům (a samozřejmě i jemu samotnému) nejvíce líbí. Ve volném, denně bez přestávky přístupném prostoru, na plácku mezi kostelem sv. Petra a jeho opodál stojící zvonicí. Zde, pár kroků od rušného bulváru Na Poříčí, vytváří jmenované stavby spolu s původní farou a prostor obepínajícími domy jakési malé náměstíčko, nepravidelně rozbíjené zmíněnými stavbami, otevřené a přesto intimní. Toto příjemné a poklidné, většině Pražanů neznámé místo se stalo vhodným jevištěm pro instalaci čtyř Beránkových objektů, které zarámoval sjednocujícím názvem Armageddon.

Jak trefně zní v tomto případě úryvek básně Filipa Topola: „… z duše mi vykvet' velkej černej květ, tak velkej, jako tenhle svět…“

Beránkovy stálé materiály – guma, kov, umělé hmoty – zde dotvářejí dokonale autorův záměr: vytvořit démonické tvory a objekty, doprovázející možná se blížící apokalyptické děje. Ve velkém měřítku zde vidíme to, co nám Beránek představil na svých předešlých výstavách, zde však v divoce nehlídaném měřítku. Monstrózní odporní Ptáci, vylétající z oken zvonice, zrůdné květy, sídlící na kostelní stěně, to vše ladící s tmavými stěnami staveb, jsou součástí Beránkova poselství. Jeho díla jsou současně ohromující a krásná, avšak i odpudivá, zarážející, znervózňující. Rozezlení přírodní běsové, červi, paraziti, zbytky liliovité krásy… Přitažlivost i odpudivost najednou. Znamení doby? Komentář k počátku třetího tisíciletí?

Štěpán Beránek / Armageddon
Zdroj: ČT24/Josef Vomáčka

V každém případě doklad autorova umu a zručnosti. Beránkova díla, vystavovaná v drobných galeriích, působí jako skici k dílům zásadním, působícím také svým obřím měřítkem (vzpomeňme na gigantickou Beránkovu instalaci v kostele sv. Antonína Paduánského v Sokolově).

Beránkova dominance a sugesce se u petrského kostela cítí dobře. Při zahájení vyslovil zdejší církevní představitel nejistotu a pochyby týkající se vystavených děl. Nejistota a pochyby, zde se pan farář nemýlil. Celá instalace je o nejistotě, zmaru, pochybování, současně však vzbuzuje ohromení a úctu.

Armageddon, bez velkého humbuku (i když zahájení výstavy s komorním orchestrem Varhana Orchestroviče Bauera bylo více než impozantní) obohacující interiér města, je výstavou, kterou byste si měli procítit. Její originalita je ojedinělá a místo do posledního momentu využívající. Neskrývané poselství patřící k dnešku.

Štěpán Beránek / Armageddon
Zdroj: ČT24/Josef Vomáčka

Kde a kdy: Kostel sv. Petra, Petrská ulice, Praha 1. Instalace bude sejmuta v polovině července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
včera v 09:00

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026
Načítání...