Bednáři z Plzně usilují o zapsání na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Pomoci jim má francouzské tovaryšstvo, které už svoji tradici výroby vinných sudů v UNESCO má. Na oplátku se učni z Dijonu teď v Plzni naučili postavit pivní sudy. V obou zemích má bednářství dlouholetou tradici.
V dobách největšího rozkvětu na počátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji na sto padesát bednářů. Tradici bednářského řemesla drží v Plzni podle vyjádření Prazdroje jako jediný pivovar na světě. Bednáři tu vyrábějí malé pivní sudy pro slavnostní příležitosti a zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž kvasí a zraje pivo.
Víno versus pivo
Nyní mají možnost si díky výměnné stáži své zkušenosti porovnat s kolegy z nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir. Její tradice sahá až do středověku. Francouzští bednáři vyrábějí ovšem sudy na víno. „Využívají aroma dřeva a kyslíku. Zrání vína je tak přirozené,“ podotýká mistr francouzských učňů Paul Gonet.
Během třítýdenní stáže se mladí bednáři naučí, jak postavit pivní soudek. „Vyznačuje se především silnější stěnou a navíc se smolí,“ uvedl rozdíly oproti vinařským sudům vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma.
Kudy na seznam
Řemeslo má v obou zemích dlouholetou tradici. „Je to taky know-how, které se předává. To Galové přišli na to, jak vyrobit sud,“ připomíná Paul Gonet. Proto se francouzské řemeslo dostalo na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Plzeňští bednáři teď doufají, že jim kolegové ze zahraničí pomohou dosáhnout stejného cíle.
Za sebou už mají první krok. Na jaře byli zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví, usilují také o zápis do celonárodního seznamu. Dostat se na ten celosvětový potrvá několik let.
