Barbet Schroeder: Nesnáším nostalgii, dnešní doba je velice zajímavá

Praha - Jednou z programových sekcí pod názvem Francouzská nová vlna představuje pražský Febiofest méně známé a hůře dostupné snímky, které od konce 50. let znamenaly zásadní zlom. Filmová produkce a distribuce se modernizovaly, vznikaly filmové kluby a film začal podléhat stoupajícímu vlivu televize. „Novou vlnu dnes představují mladí filmaři, kteří mají málo peněz a prezentují se na internetu,“ říká jeden z představitelů francouzského hnutí 60. let, herec, režisér a producent Barbet Schroeder, jeden z hostů Febiofestu.

„Nová vlna vznikla díky skupině lidí, kteří byli filmovými kritiky. Pustili se do filmování, opustili ateliéry i pevně dané scénáře a do filmové profese přinesli revoluční změny,“ vysvětlil režisér, který na Febiofestu představil mezi pěti snímky jak svoji prvotinu, snímek More (1969), tak svůj zatím poslední film Inju, bestie ve stínu (2008).

Režírovat nestačí

Umělec íránského původu se prý už jako čtrnáctiletý rozhodl, že bude režisérem. „Ale ten musí pracovat s herci a ideální je, když si hereckou profesi čas od času vyzkouší,“ řekl s tím, že se na plátně zpravidla objevuje ve snímcích svých přátel. Od roku 1969 natočil 13 filmů, některé z nich v Hollywoodu, v Japonsku a Kolumbii.

Jeho prvotina More, příběh osudové lásky odehrávající se převážně na Ibize, tehdejším místě svobody, patří k nejprogresivnějším debutům západoevropské kinematografie druhé poloviny 60. let. Hudbu k filmu vytvořila kapela Pink Floyd. „Nebyli ještě vůbec slavní. Nahrávka vznikla za 15 dnů a soundtrack byl velmi úspěšný - stejně jako desky, na kterých pracovali rok,“ říká Schroeder. Se skupinou poté pracoval ještě na filmu La Vallée (1972).
„Nesnáším nostalgii, netočím filmy v historických kulisách, zajímám se o dnešek, o zítřek, točím i dokumenty, dnešní doba je totiž velice zajímavá,“ říká režisér.

Svůj zatím poslední snímek Inju, bestie ve stínu natáčel v Japonsku, jiným způsobem, než vznikají v této zemi jiné americké a evropské filmy: „Pokoušel jsem se o něco ojedinělého, pracoval jsem śe stoprocentně japonským štábem, snažil jsem se integrovat japonské způsoby. Natáčelo se asi 10 týdnů, většina lidí se 100členného štábu byla mladší 30 let,“ přibližuje natáčení mysteriozního thrilleru podle románu japonského autora Ranpoa Edogawy. „Japonci jsou snad ještě profesionálnější, fanatičtější a zapálenější pro věc, ale podmínky v Hollywoodu jsou nejlepší,“ řekl. Do Kolumbie by se chtěl vrátit a pracovat tam na dalším projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
před 2 hhodinami

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
před 13 hhodinami

Vstup do Alešville je na vlastní nebezpečí

Národní galerie Praha uspořádala úplně první komplexní retrospektivu Aleše Veselého. K vidění je ve Veletržním paláci pod názvem Alešville.
před 23 hhodinami

Nevyléčitelně nemocným pomáhá Sanitka splněných snů. Vznikl o ní dokument

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.
20. 12. 2025
Načítání...