Ratibořice - Chátrající národní kulturní památka Panský dvůr v Babiččině údolí na Náchodsku se začíná opravovat. Ministerstvo kultury konečně uvolnilo peníze na obnovu. Stav národní kulturní památky, Panského dvora, dělá ratibořickému Babiččinu údolí ostudu. Budovy už několik let chátrají. Zpráva, na kterou Ratibořice dlouho čekaly, přišla teprve nedávno. Do objektů, které stát koupil v roce 2004 od likvidátora zkrachovalé firmy Podzámčí, se neinvestovalo řadu let. Teď je připraveno prvních více než šest milionů korun. Další peníze jsou ale v nedohlednu.
„Je to velký historický okamžik. Po několika desetiletích konečně dochází k obnově budov,“ zaradoval se Ivan Češka, správce objektů v Babiččině údolí.
Stavební práce se rozbíhají v těchto dnech, kdy dělníci stavějí lešení. Peníze památkáři použijí na rekonstrukci střechy hlavní budovy Panského dvora – takzvaného Kavalierhausu. „Bude opraven krov, sejmuta a vyměněna střešní krytina,“ informoval dále Češka. Architekt Michal Čapek upozornil, že budou odstraněny dodatky, které byly realizovány v posledních padesáti letech.
Obnovou střechy ale stavební práce zatím také skončí. Zda se v rekonstrukci objektu bude příští rok pokračovat, to nikdo neví. „Rozpočet resortu ministerstva je poněkud napjatý a nelze předpokládat, že by se nějaké rezervy našly,“ upozornila mluvčí ministerstva kultury Viktorie Plívová. Ivan Češka vyčíslil, že by celková rekonstrukce v hrubém odhadu měla spolykat asi 150 milionů.
Historie Panského dvora se začíná odvíjet zhruba od roku 1811, kdy byl tento dvůr vystavěn jako náhrada za starší hospodářský dvůr, který stál na místě dnešního zámeckého parku. Starý dvůr musel ustoupit přání vévodkyně Zaháňské, která si přála založit anglický park. Od té doby sloužil Panský dvůr klasickým hospodářským účelům, a to až do přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.
Babiččino údolí bylo vyhlášeno Státní přírodní rezervací v roce 1952. Název Babiččino údolí však pochází již z roku 1878. Tehdy jej tak nazval Otakar Jedlička – lékař a spisovatel ze Smiřic. Původně šlechtický majetek má dnes rozlohu 780 hektarů a najdeme v něm mnoho kulturních památek a přírodních krás.
