Asymetrická Symetrie života Viery Groznerové

Praha - Nakladatelství Mladá fronta v těchto dnech vydává knihu Viery Groznerové Symetrie života. Autorka v ní hledá mezi spoustou bolestných otázek odpovědi, které sice tušíme, možná i důvěrně známe z vlastních životů, ale odmítáme si je přiznat. Musí se s dědictvím holocaustu vyrovnávat i ti, kteří se narodili po válce? Je možné prožít celý život s mužem, s nímž se v mládí rozvedete? Jakou cenu zaplatíte za minulost, kterou jste nemohli ovlivnit? A za chyby, které jste udělali vy sami?

Viera Groznerová se narodila 20. květ­na 1951 v Žilině jako třetí dcera Jana a Edity Mahrerových. Její rodiče zázrakem přežili holocaust, ale v padesátých letech se na základě udání oba octli v komu­nistickém vězení. Neveselé dětství - po­znamenané pohnutým osudem rodičů - prožívá Viera v rodinném domě v Rajci převážně s babičkou a sestrami. V srpnu 1967 odjíždí se sestrou Evou na prázdniny do Západního Německa, ale původně plá­novaný krátký pobyt se změní ve startovní čáru do zcela nového života. Strýc oběma dívkám vyřizuje emigraci do Izraele.

Viera stráví krátký čas v kibucu, pak se usadí v Haifě a nastoupí na internát­ní gymnázium. V roce 1969 zamíří na rok do Londýna, kde pracuje jako au pair a učí se jazyk. Po návratu do Izraele potkává československého emigranta Jindřicha Groznera, za kterého se provdá.

Po úspěších v práci i osobním životě přicházejí menší i větší tragédie. Cosi však začíná převažovat. Projevuje se nesmírná životní vitalita, schopnost nepoddávat se a umění začínat znovu, navzdory osu­du i sobě samé. Obtížné vyrovnávání se s minulostí a židovstvím je leitmotivem Vierčina života i této knihy.

Ukázka  z knihy

„Nadopovala jsem se hrstí uklidňujících prášků a na rabinátu absolvovala ponižující ceremoniál rozvodu. V místnosti byli tři ra­bíni a můj muž. Jindra se postavil proti mně a pronesl předepsa­nou formuli: Zapuzuji tě, ženo! Odešla jsem a zase se musela vrá­tit, abych znovu vyslechla větu, kterou mě můj zákonitý manžel zavrhuje. A pak znovu: vyjít, vrátit se, vyjít, vrátit se. Mnohokrát jsem přemýšlela o tom, jestli se dá ze smutku umřít. Tehdy, v den rozvodu, jsem dospěla k názoru, že ano. Muž, který mne právě zapudil a vydědil, mi předem zařídil v hotelu apartmá, abych ne­musela rovnou zpátky do života, abych se měla kde skrýt a vypla­kat. Rozvod mi uštědřil velmi bolavou lekci.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 3 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 6 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 18 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 21 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...