Slavný komiksový tandem se znovu řítí do akce a optimisté (marně) natěšeně čekají, že mu to tentokrát už vyjde. Profláklé římské legie mají našlápnuto na Británii a skeptici uvažují, zda by nebylo rozumnější nechat se zabrat.
Vážnost situace dokládá fakt, že britská královna se odhodlala požádat o pomoc Galy z jedné zapadlé vesnice, kde se vaří kouzelný vítězný lektvar, jakkoli jsou na ostrovech považováni za arogantní flákače, kavárenské týpky, křiklouny a smraďochy. Nikdo jiný ale nedokáže do Caesarových dobyvatelských plánů hodit lepší vidle, a protože tento to už dobře ví, najal si na ně preventivně Normany, nejhorší ze všech žoldáků, kteří pijí pálenku z lebek svých nepřátel a ujíždějí na infantilní představě, že musí poznat strach, aby se naučili létat. A tak Asterix spolu s Obelixem načepovali sud testosteronového lektvaru, hodili ho na ramena a znovu vyrazili bojovat na té správné straně!
Možná by bývali udělali lépe, kdyby si po osmi animacích a třech hraných epizodách dali oraz, kopli do sebe štamprli svého dryáku hezky doma a Brity (kteří se stejně dívají divně na dva chlapy, co žijí spolu) nechali hezky vysmahnout. Jenomže chuť vykostit si zase nějakého čerstvého Římana a vytočit dobyvatele Julka – který sice přišel, viděl a zvítězil, ale stejně nakonec dostal přes držku – byla silnější.
Všechno začalo někdy v roce 1957, kdy z tvůrčí dílny Albert Uderzo – René Goscinny napochodoval do komiksového světa hrdina, jenž se svým parťákem tvoří vítězný tandem, který jen tak někdo nepoloží na lopatky. Mazaný Asterix a vazoun Obelix již více než půl století předvádějí své triky a drahnou dobu to činí i na filmovém plátně. Zprvu v animované podobě a posléze souběžně i ve formě hrané předvádí tu více, tu méně podařenou vysokou školu francouzského komiksu, přepsaného pro filmové plátno.
Do jisté míry to ovlivňuje i herecké složení téhle vykutálené dvojice, jejíž těžkotonážní polovinu tvoří (o poctivých dvacet kilo narostlý) Gérad Depardieu, jenž se jako Obelix v hraných verzích zabydlel od počátku, evidentně ho to tam baví a nehodlá to zřejmě hned tak zabalit. Ale i jeho copy tentokrát poněkud zplihly.
To Asterix - po aplaudovaném Christianu Clavierovi, kterého po dvou úvodních dílech (Asterix a Obelix a Asterix a Obelix: Mise Kleopatra) další pinožení v komiksové látce zřejmě již přestalo bavit, ulítlém Clovisu Cornillacovi, z něhož dostávali ve trojce (Asterix a Olympijské hry) diváci kopřivku -, tu tentokrát nabízí již třetí tvář v řadě. Jenomže Edouard Baer, který do téhle role vskočil, vypadá jako někdo, kdo zdrhnul do komiksu rovnou z travesti show, a zapomněl si v tom fofru oholit knír, na který se teď snaží balit britské holky.
Když se v roce 2008 Asterix zúčastnil olympijských her, vypadalo to na diskvalifikaci a diváckou červenou kartu. S ničím nepodloženou důvěrou, že se na tenhle vypatlaný brutál už zapomnělo, vtrhl teď na filmové plátno znovu, v duchu provařeného hesla - Drzé čelo je lepší nežli poplužní dvůr –, které ovšem také často nevychází.
A znovu se bude se svým kumpánem pokoušet doběhnout Caesara, napravit svoji pošramocenou pověst a vydobýt zpět otřesený divácký kredit. Anglická královna má bobky z římských legií, její emisar Jaxitax odhazuje textil a s exhibicionistickou otevřeností odhaluje nahou pravdu své vyvolené, náčelník Asterixovy vesnice má synovce lempla, který by byl nejraději bardem a potřebuje chlapskou akci, kde by si musel něco odmakat vlastníma rukama, a jistá anglická dáma ujíždí na Obelixových pruhovaných kamaších. Jako by si tvůrci řekli, že toho přece není málo, a nacpali to do sto deseti nesourodě ucmuchtěných minut ve stylu, jakým pejsek a kočička kdysi vařili svůj dort.
Režisér Mikulášových patálií Laurent Tirard tu sice předvádí, že umí sem tam vystavět dílčí, vtipně pointovanou sekvenci, ale nedokáže (alespoň v tomto případě) z ní učinit organickou součást příběhu, který by lépe držel pohromadě a kde by byl o něco častější důvod alespoň k úsměvu, když už se není příliš a často čemu skutečně smát. Pakliže vás ovšem neberou vtipy typu: „Mám takový hlad, že bych snědl vlastní žaludek.“ - „No a jak bys ho asi strávil?“
To, co je ovšem nechtěně úsměvné (kdyby to nebylo primárně trapné), je otřesný český dabing, při jehož poslechu nevíte, zda máte předstírat, že jste neslyšící, nebo prostě rovnou zalézt pod sedadlo. „Oupraudů mouc sťjúpid“ je tenhle dabingový blábol, dementně se pokoušející imitovat anglickou výslovnost a balancující na úrovni laciné estrády čtvrté cenové skupiny.
Zřetelně se tu ukazuje, že ani komiksová filmová zábava (byť podšprajcovaná formátem 3D) nemůže žít pouze z elementární podstaty svých ústředních figur, které jako by už nedokázaly nabídnout víc než lopotné šmajdání ve starých, prošlapaných stopách. Chybí tu lehká scenáristická ruka, pevnější a ujasněná režie, která ví, co chce i jak na to dosáhnout, a také (či možná především) kreativita, cit pro důstojnou kontinuitu a nápad, s nimiž tenhle žánr stojí, padá nebo se minimálně nezadržitelně bortí do další promarněné šance.
Za evidentně slušný rozpočet, který je na výpravě vidět (údajně přesahující šedesát problematicky investovaných milionů v eurech), tu byla odvedena vlažná komiksová muzika, kde nejsou vzácné okamžiky, kdy se nudíte a zúčastněných je vám spíše líto, místo toho, abyste se s nimi odvázaně bavili.
Pakliže tvůrci najdou odvahu (a to si pište, že najdou!) pustit se do dalšího pokračování téhle kultovní galské série, měli by si možná ulít trochu kouzelného lektvaru, který vylepšuje kondici, také pro sebe.
ASTERIX A OBELIX VE SLUŽBÁCH JEJÍHO VELIČENSTVA / ASTÉRIX ET OBÉLIX 3D: AU SERVICE DE SA MAJESTÉ. Francie, Španělsko, Itálie, Maďarsko 2012, 110 min., český dabing, přístupný, 2D+3D. Režie: Laurent Tirard. Scénář: Laurent Tirard, Grégoire Vigneron (podle komiksových předloh Reného Goscinnyho a Alberta Uderza). Kamera: Catherine Pujolová, Denis Rouden. Hudba: Klaus Badelt. Hrají: Gérard Depardieu (Obélix), Edouard Baer (Astérix), Fabrice Luchini (Jules César), Catherine Deneuveová (Cordelia), Guillaume Gallienne (Jolitorax), Valérie Lemercierová (Miss MacIntoshová), Charlotte Lebonová (Ophélia), Jean Rochefort (Lucius Fouinus). V kinech od 18. října 2012.
