Fotografie ze sovětské okupace v roce 1968, portréty umělců i momentky z každodenního života. Retrospektivní výstavu díla Květoslava Přibyla připravila pražská galerie Nová síň. Černobílé snímky nafotil autor jako amatér v uplynulých padesáti letech.
Fotit začal Květoslav Přibyl (* 1943) už v mládí. Svět kolem zachycoval intuitivně, neměl žádné vyhraněné téma ani přístup. Fotil začátky pouličního graffiti i kluky, kteří skákali do Vltavy z Čechova mostu. V 60. a 70. letech pak měl možnost setkat se s významnými českými výtvarníky, zachytil tak například Jana Zrzavého, Jiřího Koláře nebo Vladimíra Boudníka.
Zaznamenal také okupaci Prahy vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. O tom, co se děje, se dozvěděl v práci, s fotoaparátem hned zamířil do ulic. „Úžasná byla přeměna lidí z lhostejnosti. Třeba prapory, které se povinně věšely vedle dveří, nabyly najednou obrovský symbolický význam. Najednou lidé věděli, že někam patří, že ten prapor je určitý symbol jejich samostatnosti,“ popisuje i pro něj silné okamžiky Přibyl.
Jako fotografa ho nejvíce přitahuje město. Spíše než na detaily se zaměřuje na atmosféru. S fotoaparátem se dostal například ke stavbě hotelu Praha, v jeho amatérské tvorbě ho totiž ovlivnila i jeho profese architekta.
„Má rád stavební struktury a bourací stroje, jeho práce se projevuje jednak v motivech, kterými jsou člověk a dům, jednak i ve smyslu pro kompozici a prostor,“ domnívá se kurátorka výstavy a umělcova dcera Květa Přibylová.
Své fotografie publikoval Přibyl v časopisech a knihách, samostatně vystavuje ale teprve podruhé. Před jedenácti lety jeho tvorbu představila galerie v Liberci. „Nejsem moc výstavní typ, co by vystavoval každý rok,“ podotýká Přibyl. „Tohle byla taková souhra náhod, taky už jsem starý, možná i pro mě bude hezké podívat se na celek,“ dodává k aktuální výstavě v Nové síni. Jeho fotografie zde jsou – nejen pro něj – k vidění do 4. února.
