Brněnská Fait Gallery napravuje dluh, který má podle ní česká společnost vůči výtvarníkovi Jiřímu Hilmarovi. Připravila zatím nejrozsáhlejší výstavu děl tohoto umělce, který po emigraci přes čtyři desítky let působil v Německu. Širší veřejnosti proto jeho tvorba zůstává málo známá.
Anonymní forma čtverce napravuje dluh vůči Jiřímu Hilmarovi
Hilmar v šedesátých letech spoluzakládal v Československu Klub konkrétistů. Jeho díla mají obvykle čtvercový formát. „Pro mě je to anonymní formát, který má svoji stabilitu a ve kterém se mohu naprosto svobodně pohybovat. Má stejné úhlopříčky, čtyři pravé úhly, žádné napětí v poměru stran,“ řekl Hilmar v jednom ze starších rozhovorů.
Retrospektivní výstava dostala název Anonymní forma čtverce. Zahrnuje například monochromy z vrstveného pauzovacího papíru či papírové reliéfy složené do přesných optických struktur. „Podařilo se nám zapůjčit i první z optokinetických reliéfů, které byly prezentovány na Hilmarově výstavě v pražské galerii Fronta v roce 1967, která byla jeho první sólo výstavou a zároveň i poslední před jeho emigrací,“ upozorňuje kurátorka Denisa Kujelová.
Získat zápůjčky pro výstavu nebylo vůbec jednoduché, protože devadesát procent děl pochází ze soukromých sbírek. Vzhledem k tomu, že po své emigraci byl v Česku Jiří Hilmar nechtěným autorem, v tuzemských galeriích jeho díla většinou chybějí.
Retrospektiva Jiřího Hilmara ve Fait Gallery (zdroj: ČT24)
Po emigraci se umělec začínal více zajímat o environmentální problematiku, což se promítlo i do jeho tvorby. „Po přestěhování do Gelsenkirchenu, který leží v podhůří v průmyslové zóně, kde je všude kolem zdevastovaná krajina, se plně soustředil na práce s přírodními materiály,“ upřesnila kurátorka.
V poslední fázi tvorby převážilo dřevo, včetně rozměrných objektů a instalací z kmenů či špalků. Hilmarova díla z tohoto období v sobě snoubí princip lidské síly s tou přírodní. „Část dřeva odebírá, jako zástupný prvek civilizace je obrábí a zpětně vkládá na stejná místa. Pak celý ten objekt ohlazuje do organických přírodních tvarů, aby demonstroval jednotu člověka s přírodou,“ popsala kurátorka.
Práci se dřevem se Jiří Hilmar věnoval až donedávna, dokud mu to dovolilo zdraví. Kvůli zdravotnímu stavu svou dosud největší výstavu nemůže navštívit osobně, i když už žije v Česku. Do vlasti se vrátil po více než čtyřiceti letech.