Anonymní forma čtverce napravuje dluh vůči Jiřímu Hilmarovi

Brněnská Fait Gallery napravuje dluh, který má podle ní česká společnost vůči výtvarníkovi Jiřímu Hilmarovi. Připravila zatím nejrozsáhlejší výstavu děl tohoto umělce, který po emigraci přes čtyři desítky let působil v Německu. Širší veřejnosti proto jeho tvorba zůstává málo známá.

Hilmar v šedesátých letech spoluzakládal v Československu Klub konkrétistů. Jeho díla mají obvykle čtvercový formát. „Pro mě je to anonymní formát, který má svoji stabilitu a ve kterém se mohu naprosto svobodně pohybovat. Má stejné úhlopříčky, čtyři pravé úhly, žádné napětí v poměru stran,“ řekl Hilmar v jednom ze starších rozhovorů.

Retrospektivní výstava dostala název Anonymní forma čtverce. Zahrnuje například monochromy z vrstveného pauzovacího papíru či papírové reliéfy složené do přesných optických struktur. „Podařilo se nám zapůjčit i první z optokinetických reliéfů, které byly prezentovány na Hilmarově výstavě v pražské galerii Fronta v roce 1967, která byla jeho první sólo výstavou a zároveň i poslední před jeho emigrací,“ upozorňuje kurátorka Denisa Kujelová.

Získat zápůjčky pro výstavu nebylo vůbec jednoduché, protože devadesát procent děl pochází ze soukromých sbírek. Vzhledem k tomu, že po své emigraci byl v Česku Jiří Hilmar nechtěným autorem, v tuzemských galeriích jeho díla většinou chybějí.

Nahrávám video

Po emigraci se umělec začínal více zajímat o environmentální problematiku, což se promítlo i do jeho tvorby. „Po přestěhování do Gelsenkirchenu, který leží v podhůří v průmyslové zóně, kde je všude kolem zdevastovaná krajina, se plně soustředil na práce s přírodními materiály,“ upřesnila kurátorka.

V poslední fázi tvorby převážilo dřevo, včetně rozměrných objektů a instalací z kmenů či špalků. Hilmarova díla z tohoto období v sobě snoubí princip lidské síly s tou přírodní. „Část dřeva odebírá, jako zástupný prvek civilizace je obrábí a zpětně vkládá na stejná místa. Pak celý ten objekt ohlazuje do organických přírodních tvarů, aby demonstroval jednotu člověka s přírodou,“ popsala kurátorka.

Práci se dřevem se Jiří Hilmar věnoval až donedávna, dokud mu to dovolilo zdraví. Kvůli zdravotnímu stavu svou dosud největší výstavu nemůže navštívit osobně, i když už žije v Česku. Do vlasti se vrátil po více než čtyřiceti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 17 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.