Anonymní forma čtverce napravuje dluh vůči Jiřímu Hilmarovi

Brněnská Fait Gallery napravuje dluh, který má podle ní česká společnost vůči výtvarníkovi Jiřímu Hilmarovi. Připravila zatím nejrozsáhlejší výstavu děl tohoto umělce, který po emigraci přes čtyři desítky let působil v Německu. Širší veřejnosti proto jeho tvorba zůstává málo známá.

Hilmar v šedesátých letech spoluzakládal v Československu Klub konkrétistů. Jeho díla mají obvykle čtvercový formát. „Pro mě je to anonymní formát, který má svoji stabilitu a ve kterém se mohu naprosto svobodně pohybovat. Má stejné úhlopříčky, čtyři pravé úhly, žádné napětí v poměru stran,“ řekl Hilmar v jednom ze starších rozhovorů.

Retrospektivní výstava dostala název Anonymní forma čtverce. Zahrnuje například monochromy z vrstveného pauzovacího papíru či papírové reliéfy složené do přesných optických struktur. „Podařilo se nám zapůjčit i první z optokinetických reliéfů, které byly prezentovány na Hilmarově výstavě v pražské galerii Fronta v roce 1967, která byla jeho první sólo výstavou a zároveň i poslední před jeho emigrací,“ upozorňuje kurátorka Denisa Kujelová.

Získat zápůjčky pro výstavu nebylo vůbec jednoduché, protože devadesát procent děl pochází ze soukromých sbírek. Vzhledem k tomu, že po své emigraci byl v Česku Jiří Hilmar nechtěným autorem, v tuzemských galeriích jeho díla většinou chybějí.

2 minuty
Retrospektiva Jiřího Hilmara ve Fait Gallery
Zdroj: ČT24

Po emigraci se umělec začínal více zajímat o environmentální problematiku, což se promítlo i do jeho tvorby. „Po přestěhování do Gelsenkirchenu, který leží v podhůří v průmyslové zóně, kde je všude kolem zdevastovaná krajina, se plně soustředil na práce s přírodními materiály,“ upřesnila kurátorka.

V poslední fázi tvorby převážilo dřevo, včetně rozměrných objektů a instalací z kmenů či špalků. Hilmarova díla z tohoto období v sobě snoubí princip lidské síly s tou přírodní. „Část dřeva odebírá, jako zástupný prvek civilizace je obrábí a zpětně vkládá na stejná místa. Pak celý ten objekt ohlazuje do organických přírodních tvarů, aby demonstroval jednotu člověka s přírodou,“ popsala kurátorka.

Práci se dřevem se Jiří Hilmar věnoval až donedávna, dokud mu to dovolilo zdraví. Kvůli zdravotnímu stavu svou dosud největší výstavu nemůže navštívit osobně, i když už žije v Česku. Do vlasti se vrátil po více než čtyřiceti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...