Anna Karenina – velké divadlo na širokém plátně

Příběh Anny Kareniny je díky románové předloze Lva Nikolajeviče Tolstého a mnoha filmovým i divadelním přepisům všeobecně známý. Ten, kdo se pustí do dalšího zpracování, nutně musí řešit především formu, vnější uchopení notoricky známého díla. Režisér Joe Wright za spolupráce se scenáristou s českými kořeny Tomem Stoppardem pojali předlohu jako jedno velké divadlo nekonečné lidské komedie.

Sám režisér upozorňuje na to, že velkou pozornost věnoval vnější stránce a jeho záměr se ukázal dostatečně nosný. Hned od prvních okamžiků vtáhne diváka do centra dění. Jakmile otevře pomyslnou oponu a krouživá kamera za zvuku nikdy nekončícího valčíku odhaluje jednotlivá dějiště s příslušnými příběhy, je divák lapen do iluzivně-reálného světa. Nechybí zde ani bombastické obrazy zasněžené Rusi či lyrizující výjevy konečně (byť jen na chvíli) naplněné lásky.

Výborná výprava, skvělá hudba, detailně koncipované záběry, které mistrně skládá do působivého celku vynalézavý, ale nerušivý střih, vytvářejí výjimečný celek, jež podtrhují výborné herecké výkony.

Anna Karenina / Keira Knightley a Aaron Taylor-Johnson
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Keira Knightley v titulní roli dokazuje, že kromě hezké tvářičky disponuje značným hereckým potencionálem. Svoji Kareninu vybavila nádhernou ženskostí, jež obsahuje něhu a ohleduplnost ve spojení s potlačovanou až živočišnou vášní, která s sebou přináší dosud neexistující sobeckost i krutost.

Jude Law jako uzavřený Karenin překvapuje, jak celou svojí vizáž i herecký projev dává do služeb nijak neoslňující postavy. Aaron Taylor-Johnson věrohodně doplňuje hlavní figury na scéně. Je krásný, mladý, plný energie a nevázanosti, to pro vykreslení Vronského stačí, i když herec v závěru přidává jemně vykreslenou zmatenost z náhle vyžadované odpovědnosti i dojemně smutný pohled, kterým doprovází mizející lásku.

Po vzoru Čechovových dramat se vše podstatné odehrává ve tvářích a nitru hrdinů, bylo tedy zapotřebí soustředěného herectví, kdy minimálními prostředky byla sdělena momentální nálada, rozhodnutí, překvapení nebo touha. Soustředěné herecké kreace doprovázely i ostatní postavy a vytvořily tak jednotný a působivý obraz, ve kterém výmluvné detaily tváří režisér umně kombinoval s velkými celky, aby tak co nejlépe vykreslil to věčné lidské divadlo.

„Srdcem příběhu je lidské srdce. Vždycky mě fascinovala láska, její rozličné podoby a to, jak dokážou být zamilovaní lidé upřímní,“ dodává režisér Wright.

Anna Karenina - Velká Británie / Francie, 2012, 130 min. Režie: Joe Wright. Hudba: Dario Marianelli. Hrají: Keira Knightley, Jude Law, Aaron Taylor-Johnson, Kelly Macdonald, Matthew MacFadyen, Alexandra Roach, Domhnall Gleeson, Alicia Vikander, Emily Watson, Olivia Williams, Ruth Wilson, Michelle Dockery, Bill Skarsgård, Holliday Grainger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...