Vtiskla podobu Werichovým pohádkám nebo Karafiátovým Broučkům. Už šedesát let se věnuje loutkovému filmu, který se stal jejím osudem. Režisérka a animátorka Vlasta Pospíšilová oslaví 18. února osmdesáté narozeniny. Třeboňský festival Anifilm jí dal dárek dopředu - v květnu na něm převezme cenu za celoživotní dílo.
Po studiu - vystudovala Vyšší školu uměleckoprůmyslovou v Praze se specializací na loutkářství a scénické výtvarnictví - nastoupila jako asistentka animátora do Studia loutkového filmu v Praze, později Studia Jiřího Trnky. Jako animátorka se podílela na řadě filmů, například na slavné scéně s desítkami elfů, kteří zdobí plášť Titanie v Trnkově Snu noci svatojánské (1959). Spolupracovala i na některých krátkých filmech Jana Švankmajera.
Od 70. let začala vedle animace také režírovat, uvedla se lehce strašidelnou pohádkou O Maryšce a vlčím hrádku (1979) a o něco temnější Paní Bídou (1984). Následovala první z několika adaptací předloh Jana Wericha - Lakomá Barka (1987). Později přispěla dvakrát do filmového Fimfára - příběhm Tři sestry a jeden prsten (2006) a povídkou O kloboučku s pérkem sojčím, která je převyprávěním Werichovy pohádky Král měl tři syny.
Rukopis Vlasty Pospíšilové je znatelný i na jednom z mnoha zpracování kniha Jana Karafiáta Broučci. Její - večerníčková - verze vznikla v polovině 90. let a následovala ještě dvě pokračování (Dobrodružství na pasece a Broučkova rodina). Jako režisérka se ujala i dalších slavných dobrodružství - nešikovných kutilů Pata a Mata, nové příběhy v její režii vznikly v roce 2003.
Anifilm (5. až 10. května) v poctě této tvůrkyni připomene jak filmy, na kterých se podílela jako animátorka, tak její vlastní režijní počiny. Diváci uvidí jako „kuriozitu“ také speciální sestřih s oživením loutkového dvojníka pana Tau, jehož Vlasta Pospíšilová vytvořila pro populární televizní seriál.
