Cesta do kraje divů a za zrcadlem vede přes jeviště Slováckého divadla. Pohádkový příběh Lewise Carrolla nastudoval v Uherském Hradišti režisér Jan Antonín Pitínský, který je i autorem dramatizace. Děti jsou pořád obalovány houněmi logiky dospělého světa, tvrdí. Toho se ale diváci ve Slováckém divadle obávat nemusí, tvůrce na inscenaci nejvíce prý bavila právě iracionalita.
Dobrodružství Alenky, která se králičí norou propadla do podivuhodného světa, napsal oxfordský profesor Lewis Carrol před sto padesáti lety, od té doby nepřestalo fascinovat a inspirovat. V poslední době příběh opět připomnělo třeba hollywoodské a výtvarně stylizované zpracování Tima Burtona.
„Naše představení je mnohem skromnější než všechny ty operní nebo filmové verze,“ prozradil Pitínský. „Chtěl jsem, aby fungovalo především to, co mi přijde nejpůvabnější, tedy logicko-matematické a různé iracionální spory.“
Carroll, sám logik a matematik, prokázal v obou knižních příbězích o Alence - v krajině divů i za zrcadlem - velkou fantazii. Dospělým divákům by mohlo podle Pitínského představení pomoci uvědomit si, že dětský svět není omezen vyjetými kolejemi. „Mohli by se méně bavit svou otřesnou logikou. Děti jsou pořád obalovány houněmi logiky,“ obává se.
„Taky by mohli víc tvořit z papíru a vůbec víc používat tužky a začít děti otravovat dlouhými básněmi, které by se mohli naučit, nebo si na některé vzpomenout,“ doporučuje dál rodičům. „Naše babičky a maminky zpaměti recitovaly Wolkera, Březinu a Seiferta. Nyní znám rodiče, že by si mohli myslet, že Březina, Wolker a Seifert jsou nové značky automobilů.“
Představitelku titulní role našel Pitínský v tříkolovém konkurzu. Trval na tom, že Alenku nesvěří dospělé, ale dětské herečce. Hlavní hrdinku tak budou alternovat dvanáctiletá Aimee Zia Hasan a devítiletá Ester Kocábová. Každé z nich patří také jedna premiéra: 20. a 22. června.
