Albertina představuje Klimtovy smyslné ženské akty

Vídeň – K oslavám 150. výročí narození geniálního malíře Gustava Klimta pořádá Vídeň hned několik výstav a doprovodných událostí. Významného secesního umělce připomíná i proslulá Albertina, kde jsou k vidění zapůjčená díla z rakouských i mezinárodních sbírek a především galerijní cenná sbírka 170 Klimtových kreseb vyvedených křídou, tužkou anebo uhlem. Nepříliš známá tvorba secesního tvůrce zahrnuje zejména jemné a smyslné portréty žen.

Jak mnohovrstevnatá je tvorba Gustava Klimta ve formě kreseb, přibližuje výjimečnou formou jedna z vídeňských výstav věnovaných slavnému secesnímu malíři. Albertina představuje velkou část své proslulé sbírky jeho děl, která je tvořena 170 listy. Expozice je doplněna mimořádnými zápůjčkami z rakouských a mezinárodních sbírek. Na návštěvníky čeká bohatá škála studií postav, monumentálních nákresů a symbolicky znázorněných alegorií.

„Vždy se zmiňuje pouze jako Klimt a jeho malby, ale člověk často zapomíná, že to, co dělal vlastně denně, byla spontánní kresba. Kreslil ve svém ateliéru, nikdo k němu nesměl. Byl velmi uzavřený a kreslil den co den, vždy podle živého modelu, převážně ženy. Dnes známe čtyři tisíce jeho skic, ale zcela jistě jich bylo mnohem víc. Na obrazech, kde jsou ženy a muži, je muž ten dominantní a žena pasivní. Naopak na kresbách je muž většinou v oblečení a žena nahá, je to bezprostřední vztah. Patrná je křehká hra v gestech a pohledech, velmi intimní, jen pomocí linií,“ líčí kurátorka výstavy Marian Bisanz Prakkenová.

Nahrávám video

I s využitím strohých technických prostředků dokázal Klimt vytvářet fascinující efekty - křídou, obyčejnou nebo barevnou tužkou, příležitostně rovněž pomocí perokresby nebo akvarelových a zlatých barev. Albertina shromáždila několik sérií studií postav, které Klimt vytvořil v souvislosti s důležitými alegorickými malbami nebo portréty. Na těchto listech se postupně blížil esenci určitého postoje, pohybu nebo zachycení nálady. Každý list má svou autonomní hodnotu.

Právě tyto vzácně prezentované série zprostředkují návštěvníkům detailní pohled na pracovní postupy a duchovní univerzum umělce, který se ke svému umění prakticky nikdy nevyjadřoval verbální formou. Expozici Gustav Klimt. Kresby hostí vídeňská Albertina až do 10. června, poté se přesune do Ameriky.

Výstavy Gustava Klimta ve Vídni v roce 2012

  • Dolní Belvedere:
    Gustav Klimt / Josef Hoffmann. Pionýři moderny
    25. října 2011 - 4. března 2012
     
  • Horní Belvedere:
    150 let Gustava Klimta
    15. června 2012 - 6. ledna 2013
     
  • Uměleckohistorické muzeum:
    Gustav Klimt v Uměleckohistorickém muzeu
    14. února - 6. května 2012
     
  • Leopoldovo muzeum:
    Gustav Klimt. Cesta (časem)
    24. února - 11. června 2012
     
  • Albertina:
    Klimt - kresby
    14. března - 10. června 2012
     
  • Vídeňské muzeum Karlsplatz:
    Klimt. Sbírka Vídeňského muzea
    16. května - 16. září 2012
     
  • Rakouské divadelní muzeum:
    Proti Klimtovi. „Nuda Veritas“ a její obhájce Hermann Bahr
    10. května - 29. října 2012
     
  • Dům umělců:
    Gustav Klimt a Dům umělců
    6. července - 2. září 2012
     
  • Rakouské muzeum lidové tvorby:
    Předměty v centru zájmu: Sbírka textilních vzorů Emilie Flöge
    25. května - 14. října 2012

Příklad malby Gustava Klimta (1862-1918) můžete zhlédnout i v pražské Národní galerii. Jeho pozdní dílo s názvem Panna, jež se nachází ve Sbírce moderního umění, představila v rámci cyklu Národní galerie nikdy nezavírá, jenž připravil společně s NG v Praze portál ČT24, kurátorka Olga Uhrová. Záznam naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...