Alba, kterými se Bowie zapsal do hudební historie

Nahrávky Davida Bowieho většinou nechybí v žebříčcích nejlepších alb všech dob. V pětistovce sestavené například časopisem Rolling Stones se uchytil dokonce hned několikrát. Připomeňte si desky, na jejichž důležitosti v hudební historii se podobné „top“ seznamy shodnou. Bowiemu podle nich patřily sedmdesátky.

Hunky Dory (1971). Bowieho první velké album bylo vizionářskou směsicí, na níž vymezil nový styl glam rock. Vzdal na něm i poctu tehdejším idolům Andymu Warholovi nebo Bobu Dylanovi. Podle kritiků Bowie na desce mísil kýč i kvalitu, vysoké i nízké umění. Úspěchu alba zpětně pomohla i Bowieho následující zásadní nahrávka The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders From Mars.

The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders From Mars (1972). Pro Bowieho kariéru přelomová konceptuální deska, na níž zpěvák, známý oblibou v půjčování „jiných totožností“, stvořil fiktivní rockovou hvězdu Ziggyho Stardusta a jeho příběh.  Bisexuální Ziggy byl ovlivněn glam rockem, sexuálními tématy a komentováním společnosti. Pro vytvoření jeho charakteru se Bowie inspiroval rokenrolovým zpěvákem Vincem Taylorem, jenž se v důsledku poruchy osobnosti považoval za hybrida boha a mimozemšťana. 

Station to Station (1976). Na kraut-disko nahrávce představil Bowie poprvé jedno z mnoha svých alter eg: The Thin White Duke. Vypůjčil si ji ze své pseudoautobiografie The Return Of the Thin White Duke, kterou začal psát během natáčení svého prvního velkého filmu Muž, který spadl na zem (o mimozemšťanovi,  který se v lidské podobě vydá na naši planetu, aby zjistil, jak ji lze kolonizovat). Nová postava byla popisována jakoko bláznivý aristokrat nebo amorální zombie. Album Station to Station bývá označováno za přechodnou desku v Bowieho kariéře mezi nahrávkou Young Americans, na níž se vyzpovídal ze své „posedlosti“ soulovou hudbou, a albem Low

Low (1977). Album vzniklo během Bowieho pobytu v Západním Berlíně jako první část berlínské trilogie (Low, Heroes a Lodger). Podle časopisu Rolling Stone je plné elektronických instrumentálek a nepředvídatelného funku, jak dokládá třeba skladba Sound and Vision. Odjezdem do Německa se Bowie rozhodl radikálním způsobem řešit svou tvůrčí a osobní krizi, protože v Americe „žil víceméně jenom na mlíku a na kokainu“. Ostatně sám prohlašoval, že z nahrávání předchozího alba Station to Station si skoro nic nepamatuje. Do Berlína se vypravil s Iggym Popem, bydlel s ním v jednom bytě a během berlínského pobytu mu zprodukoval jeho nejslavnější desky. Kritika desku považovala za nevyrovnanou – například hudební publicista Robert Christgau označil část skladeb za „silné“, zatímco mnohé z nich mu připadaly naopak „banální“.

Vysoké hodnocení se dostává také poslednímu albu Blackstar, které vyšlo jen chvíli před Bowieho nenadálým úmrtím (recenzi zveřejníme na webu ČT24 tento týden). Recenzent Rolling Stone jej označil za „nejlepší antipopové mistrovské dílo od sedmdesátých let“, server Metacritic jej pasoval na nejlepší Bowieho studiovou desku ve druhém miléniu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...