Agon Orchestra a DekadentFabrik zahrají dekadentně

Praha – U příležitosti výstavy Decadence Now! Za hranicí krajnosti složili Petr Kofroň a Ivan Acher hudbu, která bude živě zahrána jako doprovod k černobílým pornofilmům ze sbírky Jana Daňhela dnes v 19.30 v Rudolfinu. Jde o 8mm amatérské filmy ze 60. let, které budou promítány na pozadí orchestru. Hudba bude záměrně detailně hudebně prokomponována, až vznesená, jako kontrast k béčkovým amatérským filmům.

Počátky Agon Orchestra spadají do roku 1983, kdy byl platformou pro tehdy nastupující generaci mladých skladatelů, jejichž činnost se vyvíjela nezávisle na tehdejším kulturním establishmentu (Petr Kofroň, Martin Smolka, Miroslav Pudlák a další). Kromě těchto kmenových autorů soubor uváděl tvorbu české avantgardy šedesátých let minulého století, díla Johna Zorna, Franka Zappy, Philipa Glasse nebo Eliotta Sharpa, spolupracoval s Blixou Bargeldem z Einstuerzende Neubauten, The Plastice People, MCH Bandem, DG 307 či Filipem Topolem. Posledním projektem bylo zhudebnění poezie Ivana Martina Jirouse.

Kurátor výstavy Dacadence Now! Otto M. Urban je duchovním otcem a hráčem hudební skupiny DekadentFabrik, jejíž sestavu doplňují významní čeští hudebníci - Mikoláš Chadima (Mch Band) a Ivan Bierhanzl (Agon Orchestra, DG 307). Autorem podkladů skladeb je David Cajthaml (punková kapela „Energie G“ 1979-82). Kapela existuje na základě společného cítění současné hudby, nezkouší a schází se pouze u příležitosti koncertů. Hra DekadentFabrik navazuje na jazzové „jízdy“ klubových nocí kdesi na periferiích velkých měst. Koncerty doprovázejí dekadentně laděné videoprojekce.

Decadence Now! Za hranicí krajnosti - Výstava v Galerii Rudolfinum, 30.9.2010 - 02.01.2011

Jde o mezinárodní projekt, který mapuje a zásadním způsobem shrnuje pojem dekadence v současném výtvarném umění. Dekadence je téma, které je v současné kultuře aktuální, či lépe opět aktuální. Pocit zmaru a krize naší civilizace podněcuje zvýšený zájem o temnou stránku lidského nitra i samotného světa.

Výstava představuje současné umělce a jejich díla z oblasti malby, plastiky, fotografie i videa. Výstava není dělena chronologicky, ale tematicky do pěti oddílů, jež na sebe plynule a logicky navazují a vytvářejí tak pomyslný uzavírající se kruh. Krajnost sebe: Bolest, Krajnost těla: Sex, Krajnost krásy: Pop, Krajnost mysli: Šílenství, Krajnost života: Smrt. Kapitola Pop je rozšířena o samostatnou instalaci „Pokoj č. 13“ v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze.

Výstavu doprovázejí filmová a divadelní představení, koncerty, přednášky, literární večery, diskuse, publikace.

Některá díla na této výstavě mohou šokovat. Galerie Rudolfinum proto důrazně doporučuje citlivým osobám zvážit návštěvu výstavy. Dětem do 15 let není povolen vstup na výstavu bez doprovodu rodičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...