Ve věku 77 let zemřel v Curychu švýcarský filmový a divadelní herec Bruno Ganz. Celosvětově proslul díky roli nacistického vůdce Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše, který byl v roce 2005 nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film a za nějž Ganz získal několik cen.
„V rolích umírajících se člověk naučí, že připravovat se na vlastní smrt nepomáhá,“ uvedl v roce 2010 pro magazín Zeit.
Diváci mohou Ganze znát také jako zamilovaného anděla Damiena z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987) a Tak daleko, tak blízko! (1993) nebo ze snímků Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008). Ganz také několikrát navštívil Česko a roku 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.
Ve stejném roce Ganz rozšířil sbírku svých ocenění i o cenu Astor za celoživotní dílo na festivalu v argentinském Mar del Plata a ocenění za přínos světové kinematografii od Evropské filmové akademie.
Po boku Rudolfa Hrušínského mladšího nebo Ladislava Smoljaka vystoupil v německo-československém filmu Die Wette (Sázka) z roku 1990.
Jeden z mistrů evropského filmu
Bruno Ganz se narodil ve švýcarském Curychu 22. března 1941. Již jako devatenáctiletý mladík debutoval ve filmu Der Herr mit der schwarzen Melone. O rok později se poprvé představil na divadelním jevišti, jemuž zasvětil následující téměř dvě dekády života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 německý časopis Současné divadlo označil za herce roku. V roce 1976 dostal Ganz Německou filmovou cenu.
Od sedmdesátých let se mu dařilo i ve filmu, pracoval s režiséry jako Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera a Gregory Pecka si zahrál například v thrilleru Hoši z Brazílie, vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové účinkoval v hororu Upír Nosferatu a posléze hrál v několika desítkách filmů.
Jeho nejslavnější rolí však zůstává sugestivní ztvárnění Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše (Der Untergang) z roku 2004. Snímek režiséra Olivera Hirschbiegela byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film a Ganz za něj získal několik prestižních cen.
„Hitlera mi přišili napořád“
Přípravou na obtížnou roli strávil několik měsíců studia. V zahraničí byl oceňován za to, že dokázal postavu diktátora zpodobnit jako uvěřitelnou lidskou bytost. V Německu ale toto pojetí vzbudilo kontroverze.
„Roli Hitlera mi přišili už napořád, ale já jsem se velmi dlouho rozmýšlel a kdyby mi tu roli nabídl kdokoliv jiný než Němci, tak bych ji pravděpodobně odmítl, protože jsem nijak zvlášť nestál o to hrát Hitlera. Samozřejmě pro Německo jsou to bolestné kapitoly, takže přijetí těchto filmů je tam těžší než kdekoliv jinde. Němečtí kritici mi vyčítali, že v Pádu Třetí říše postavu Hitlera příliš polidšťuji, protože pro Němce je přijatelnější vidět Hitlera jako zrůdu, jako lidské monstrum, takže vlastně tuto roli nepřijali,“ uvedl k tomu.
Roli si naopak nadšeně přisvojil internet. Scéna, v níž Hitler pochopí, že definitivně prohrál válku, se stala hitem nesčetných internetových parodií, ve kterých nacistický vůdce komentuje nejrůznější kauzy.
Z role do role šel Bruno Ganz i v posledních letech. Tragikomický Večírek (2017), ve kterém ztvárnil léčitele Gottfrieda, zaujal na festivalu Berlinale. Naposledy se objevil ve filmu Larse von Triera Jack staví dům.
