A znovu rukopisy. Nová kniha vypráví o největším podvrhu českých dějin

Praha – Nebýt dvou padělků, vypadalo by jinak národní obrození i výzdoba zlaté kapličky. Rukopis královédvorský a zelenohorský, které vznikly na počátku 19. století coby falešný doklad stáří české kultury, se nyní dočkaly i nové publikace. Kolektiv autorů v ní sleduje to, jak česká veřejnost nejslavnější národní falzum v minulosti reflektovala.

Autorství rukopisů je tradičně přisuzováno buditelům Václavu Hankovi a Josefu Lindovi, o pravosti textů pochyboval už slavista Josef Dobrovský. Královédvorský rukopis obsahuje čtrnáct písní, formálně datovaných do 13. století, a jeho „objevitelem“ byl v roce 1817 právě Hanka.

O rok později obdržel hrabě Kolovrat Rukopis zelenohorský, obsahující fragmenty skladeb s falešnou datací do 9. a 10. století. Jeho součástí je i slavná národní pověst o Libušině soudu nad bratry, kteří se hádají o dědiny po otci, včetně následné věty „Běda mužům, kterým žena vládne“. Oba rukopisy nedávno znovu vydalo brněnské nakladatelství Host.

V době svého objevení rukopisy podepřely obrozenecké snahy a staly se falešným základem české historie. Bedřich Smetana z nich vycházel při psaní své opery Libuše, tematika rukopisů se promítá do výzdoby Národního divadla i do práce sochaře Myslbeka. O pravosti se po celé devatenácté století přely osobnosti národního obrození – a právě tento spor mapuje nová publikace nakladatelství Academia Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885). Soubor je rámován rokem 1885 coby datem, kdy stála česká společnost po sedmi letech bránění svých rukopisů před zásadní kritikou, s níž vystoupil pozdější první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Americký bohemista: Rukopisy falšovali i Skotové

Jak přitom připomíná americký bohemista David Cooper z univerzity v Illionois, ve falšování vlastní minulosti Češi zdaleka nebyli sami. „V devatenáctém století bylo velmi běžné nakládat s jakýmikoliv materiály, které byly k dispozici, a zpracovat je, aby historicky vyzněly tak, jak bylo třeba pro konkrétní národní zájmy. Velké národy to dělaly stejně často jako ty malé,“ uvádí. „Zřejmě nejslavnější jsou Ossianovy zpěvy Jamese Macphersona. Měl stejnou motivaci, ukázat, že Skoti měli vlastní hrdinskou epiku zakotvenou v historii, která by se vyrovnala té anglické,“ dodává s tím, že podobnou paralelu lze hledat i v česko-německých vztazích.

Když v roce 1886 zahájil veřejné tažení proti rukopisům i Masaryk, Národní listy mu tehdy vzkazovali: „Zapomeň, že jsi kráčel po české půdě. My tě z našeho národního těla vylučujeme jako šerednou hlízu.“ Právě skupina historiků kolem Masaryka a časopisu Athenaeum předložila důkazy o falešnosti obou rukopisů. Dnes většina odborné veřejnosti rukopisy považuje za podvrhy, přesto stále existují zastánci.

„Bylo jistě bolestivé, když vyšlo najevo, že rukopisy nejsou pravé,“ podotýká Cooper, který se v současnosti chystá na překlad obou spisů do angličtiny. „Spory o rukopisy vedené Masarykem musely být nesmírně bolestivý moment na cestě za národním sebepojetím. Kladli jste si otázky, jestli stojí za to falšovat minulost, abyste vůbec nějakou měli. Myslím, že pozitivem knihy je to, že rukopisy nejsou jenom o lakování minulosti, ve skutečnosti pomohly české kultuře v mnoha ohledech posunout se vpřed a dospět. Bez nich by to možná nešlo tak rychle.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...