A tolik o kráse. Cenu Franze Kafky obdržel básník Ivan Wernisch

Nahrávám video

Letošní Cenu Franze Kafky získal básník, spisovatel a překladatel Ivan Wernisch. Stal se jejím osmnáctým laureátem a pátým Čechem, který jedinou mezinárodní literární cenu udílenou v Česku dostal. Ze zdravotních důvodů ji ale nemohl osobně převzít, pověřil tím antikváře a přítele Jana Placáka.

Letošní laureát Ceny Franze Kafky se zařadil do společnosti spisovatelů, jako jsou Philip Roth, Haruki Murakami, Elfride Jelineková nebo Václav Havel, kteří ocenění získali v minulých letech. „Mám velkou radost. Je to skvělá řada, do které se postavím,“ uvedl k ceně Ivan Wernisch.

Dopis

Čekám na poštovského panáčka v domě u vinohradu, pod horou, již od pění kura do pění kura rozebírá ďábel vídaný za jasné noci vesničany, kterak přeletuje s pytlem na zádech, ďábel, který, usedá-li vůbec, láme větve lip přesahujících dvory a viničnou tyčku vrhá proti  postavičce prchající do údolí a nedbající náhle klikatostí cesty, proti tomu poserovi, jenž se brambořištěm doklopýtá až k uzamčenému hostinci U Modré lišky a couvaje civí na vrzoucí štít s liškou držící ratolístku a je, ten osel, nalezen pozdě k ránu zcepenělý, načatý vranami a zajíci, čekám na poštovskou fanfáru a na panáčka, který má vzadu truhličku, a kromě rána, kdy se zaobírám pánví, kromě poledne, kdy se zabývám pánví a révokazem, a večera, kdy otevírám bestiář, přemílám si kamínek slova, kterým započnu psaní na odpověď. I já mám, jaký to přepych, své jméno. Zeptej se po Blbci a bude ti označena cesta za mnou: z vesnice půjdeš ještě dlouho,je to stále víc do kopce a po poli je rozhozen černý hnůj, téměř nepáchnoucí, uvidíš hřbitov, a pak, projdeš-li lesíkem, jsi na vinici. Je malá, ale dům je velký a bílý, Blbcův dům. Miláčku.

/ze sbírky Zimohrádek/

Pro Wernischovu poezii je typická snovost. Být básníkem ale podle něj žádný sen není. „Je to označení člověka změkčilého, zženštělého, taky pitomého trochu, protože kdyby nebyl pitomej, tak se bude živit něčím pořádným. Když si vybereš tenhle život, být básníkem, tak si taky vybereš nouzi, bídu,“ svěřil se v roce 2005 v dokumentárním cyklu Portréty.

Nahrávám video

Za komunismu byl na seznamu zakázaných autorů a živil se různě. Jeho poezie tehdy vycházela jen v samizdatu nebo v zahraničí. Před šesti lety dostal Státní cenu za literaturu. Nebylo to v jeho životě jediné ocenění. „Ceny, který jsem dostal, ať už to jsou ceny nakladatelství nebo Seifertova cena, medaile, kterou jsem dostal od pana prezidenta, pro mě osobně a pro moje psaní to neznamená vůbec nic, já bych byl radši dostal nějakou korunu,“ přiznal v dokumentu. 

Ivan Wernisch se věnuje i literární historii. Původně chtěl být malíř, proto ke svým sbírkám často vytvářel i obálky a ilustroval je. Básníkem ale zůstal ze všeho nejvíc. „Že jsem se na tu dráhu dal a že jsem ji nedokázal opustit, lituji opakovaně a stále,“ prohlásil. „V příštím životě možná budu dělat cokoli, ale pokud ve mně zůstane alespoň trocha tušení toho, co jsem dělal teď, tak na básničky ani nešáhnu.“

Nic

Nic, nic a nic,
to je tvůj díl
Smíš závidět ale závidět
a to ti musí stačit, věř,
je to pro tebe
víc, než si zasloužíš
Tolik o bohatství

A tolik o kráse:
Nic, nic, nic,
to je tvůj díl
Ale smíš se tím trápit
a to je mnoho

Nemáš nic, nic a na nic
už nečekáš
a to je tvé štěstí
Tolik o štěstí

/ze sbírky Půjdeme do Mů/

Wernischova poezie je typická svojí snovostí – do veršů promítá zlomky skutečnosti, které působí jako snový záznam. Často používá neologismů, postupně vyúsťuje v existencialismus. Wernisch je jedním z hlavních představitelů literární generace 60. let, což dokládají jeho sbírky z té doby Kam letí nebe (1961), Zimohrádek (1965) a Dutý břeh (1967). Kromě dalších sbírek uspořádal několik antologií, například Píseň o nosu (2005), Quodlibet aneb Jak se komu co líbí (2008), Kdo to čte, je prase (2008). Undergroundová skupina The Plastic People of the Universe hrála Wernischovy texty zhudebněné Milanem Hlavsou, jeho verše do hudební podoby převedl Mikoláš Chadima. Kromě vlastní básnické tvorby Wernisch také překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny, vlámštiny, ruštiny a latiny. Jeho knihy vyšly v překladech v Německu, Itálii, Francii, Polsku, Bosně a Hercegovině, na Ukrajině a v USA.

Ivan Wernisch
Zdroj: Barbora Sládečková/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 11 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 13 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 14 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...