Pražská The Chemistry Gallery okolo sebe soustředila skupinu dnes uznávaných autorů (dalo by se říci až na hraně kultovního zbožňování), které v různých seskupeních a výstavních programech stále prezentuje. Před rokem uspořádala galerie skupinovou výstavu 22:22, v těchto dnech pokračuje druhým ročníkem pod názvem 22:22 2.
V roce 2008 zahájila dnes již uznávaná a jasně profilovaná galerie svoji činnost - bylo to v malých intimních prostorách vinohradského bytu. Přes plošný handicap si až zázračně získala pozornost neobvyklým výběrem autorů a velmi rychle se vytvořivším stálým publikem. Přes tematickou odvahu, kterou některé její výstavy přinášely, se postupně výraz galerie ustálil na prezentaci klasické zobrazivé olejomalby.
S určitou čitelnou konzervativností, která vypočítavě a svým způsobem i rafinovaně v konceptu propojuje stopy malířství starých, všeobecně uznávaných mistrů s prací mladých, k realismu, v některých případech až k hyperrealismu zaměřených tvůrců. Šikovný marketing, dnes výhodná poloha galerie v bývalých Dopravních podnicích a řada nakupujících sběratelů drží Chemistry stále v popředí zájmu. Alespoň u těch diváků, kteří jsou vědomě a záměrně schopni sledovat široké spektrum současné tvorby a nezůstávají zabetonováni v jednom směru či zájmu.
V rámci série 22:22 2 se galerii podařilo vystavit stálé autory, kteří začali být i světově uznáváni – připomeňme Cenu diváků pro Michala Ožibka v roce 2010 v National Portrait Gallery v Londýně, stejnou cenu o rok později tamtéž pro Jana Mikulku a cenu Královské společnosti v Londýně rovněž pro Jana Mikulku za výstavu v Mall Galleries v roce 2013.
Všichni vystavení prokazují, byť již na této výstavě nepřekvapují gigantickými formáty, jasné znaky vývoje i dokonce změny výtvarného názoru a rukopisu. Jan Mikulka prohlubuje své zaujetí klasickou realistickou malbou, v tomto případě zbavenou osobitého podtextu a exprese. Michal Ožibko překvapí vystavenou dynamickou abstrakci s nečekanou barevnou agresí.
Zdeněk Trs drží svoji tvář i nadále – jeho plastické hyperrealistické malby jsou obchodně velmi úspěšné a jeho sběratelé jej nespouštějí z hledáčku. Aleš Brázdil a Jakub Hubálek abstrahují do jednoduchých, výrazově jednoznačných vyjádření, tematicky volící předem stanovená líbivá (pochopitelná) témata. Šestici uzavírá výrazná ženská malířská osobnost - Alžběta Josefy.
Vcelku se jedná o osvěžující a s chutí přijímanou výstavu, která je citlivě nainstalována v odpočinkovém rytmu. Skupina vystavujících potvrzuje líbivý výběr kurátora, kvalitu děl, určité zklidnění a několik příjemných překvapení. Návštěva 22:22 2 není chybou, je to soubor nezpochybnitelných kvalit i příjemného prožitku.
Kdy a kde: The Chemistry Gallery, Bubenská 1, 170 00 Praha 7. Výstava potrvá do 19. 7. 2014.
