Zodpovědné Německo: Už žádné dluhy, deficit zmizí

Berlín - Německo se chce vrátit do roku 1969 - alespoň co se státního financování týče. Hodlá totiž upustit od praxe evropských států, jejichž zadlužení rostle v poslední dekádě rapidním tempem, a od příštího roku by rádo hospodařilo s vyrovnaným rozpočtem.

Vláda kancléřky Angely Merkelové dnes schválila rozpočtové rámce na roky 2015 až 2018, které s vyrovnanými rozpočty počítají, vysvětlil ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj budou německé státní rozpočty od příštího roku dosahovat takzvané „černé nuly“, což znamená, že stát nebude vytvářet nové dluhy. „Vyrovnané rozpočty znamenají, že se staráme o budoucnost… Finanční politika zaměřená na stabilitu je prorůstová, díky ní si v příštích letech zajistíme příležitosti k růstu a sociální spravedlnost,“ dodal.

Nejnižší dluhy za posledních 40 let

Ještě letos bude německý rozpočet v deficitu a schodek má dosáhnout 6,5 miliardy eur při celkových výdajích 298,5 miliardy eur. Ovšem Schäuble zdůraznil, že nově vytvořené dluhy budou letos nejnižší za poslední čtyři dekády.

Nadále bude podle spolkového ministra platit zásada, že stát nezaplatí víc, než kolik vybere na daních. Zároveň zdůraznil, že se vládní koalice nechystá zvyšovat daně. Naopak - vyšší příjmy má mít na svědomí zvýšení nominálního HDP.

Petr Robejšek, ekonom

"Šance, aby se tento plán podařilo naplnit, jsou poměrně vysoké. Je třeba upozornit pouze na to, že může dojít k nějaké krizové situaci – třeba v eurozóně  nebo k přírodní katastrofě, jako jsou třeba záplavy. To by pak znamenalo čáru přes rozpočet. Ale jinak je poměrně slušná šance, že plán nezůstane jen na papíře."

6 minut
Robejšek: Německá ekonomika funguje dobře
Zdroj: ČT24

Stopku vytváření nových dluhů si Německo dalo už v minulém volebním období. Země tím chce zajistit větší ochranu před možným opakováním dluhové krize, která postihla především země jihoevropského bloku. Ty se v době hospodářského oslabení dostaly do situace, kdy nedokázaly své závazky splácet.

Ani tak by však Německo nemělo výrazně umazávat svůj dluh, který dosahuje zhruba 1,3 bilionu eur. Má však dojít ke snížení relativní zátěže, kterou tento dluh představuje. Schäuble očekává, že se díky vyrovnanému rozpočtu a hospodářskému růstu podaří do deseti let snížit míru německého zadlužení pod 60 procent HDP. V současnosti jde o zhruba 78 procent.

Případné přebytky by šly na investice

Kabinet konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) ustoupil od plánů předchozí liberálně-konzervativní vlády, která chtěla od roku 2017 dosahovat rozpočtových přebytků. Na místo toho chce vláda peníze, které by přebývaly, využít k investicím do infrastruktury a ke zvýšení výdajů v sociální oblasti a ve školství a výzkumu.

Kdyby Německo nakonec skutečně dosáhlo vyrovnaného rozpočtu, bude v Evropské unii představovat výjimku.

  • Většina států osmadvacítky hospodaří s deficitem. 
  • Například Česko loni mělo rozpočtový schodek 81 miliard korun a letos počítá se 112 miliardami.

Německá ekonomika je největší v Evropě a představuje hlavní motor hospodářského oživení v eurozóně. Její stabilita je důležitá i pro další země - na Německu mimo jiné závisí i velká část českých podniků a jejich exportů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 23 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...