Praha - I v dalším díle naší investiční univerzity se vrátíme ke komoditám. Vedle ropy a dalších komodit je zlato považováno za mnohem konzervativnější investici. Na rozdíl od ropy jeho cena tolik nekolísá – investoři ho ne nadarmo nazývají „bezpečným přístavem“. Často tak k němu utíkají, když na jiných trzích panuje nejistota. Ale i cena zlata občas projde korekcí – i na něm se tedy dá prodělat.
Zlato pro investory magnetem. Jedním z důvodů může být, že každý zlato zná z běžného života. Máme představu, kde se dá v různých formách koupit, a víme, jak bude vypadat. To se například o paladiu, vepřových půlkách nebo zmraženém pomerančovém koncentrátu říci nedá. Na fyzické zlato si oproti tomu investoři můžou sáhnout a mají ho pod dohledem. Nevýhodou jsou ale jeho vyšší náklady kvůli transportu kovu a prodražit se taky může úschova – například v trezoru.
Fyzické zlato lze nakupovat ve formě cihel, šperků, zlatých mincí nebo medailí. Možností jsou ale i klasičtější futures nebo investice do společností, které zlato těží, podobně jako u ropy. Většina investorů, kteří chtějí mít kovy v portfoliu, ale využívá nákup takzvaných ETF – tedy fondy obchodované na burze, které se na takovou investici zaměřují.
Není zlato, co se třpytí
Pokud se rozhodnete pro investiční zlato, budete nejčastěji kupovat slitky, tedy destičky nebo cihly o různé váze, nebo mince. Na slitku by měly být uvedené tyto hodnoty – značka slévárny, váha, výrobní číslo, které je unikátní, certifikát pravosti a ryzost. Investiční zlato musí mít 24 karátů. Ryzost určuje příměs jiných kovů ve slitku.
Nejčastěji narazíte na slitek o hmotnosti jeden gram až jeden kilogram. Zcela nejtypičtější jsou slitky o váze jedna trojská unce – tedy 31,103 gramů. V této jednotce se zlato obchoduje i na burzách. Zlato se prodává i v daleko větších cihlách, to je ale ve většině případů určené centrálním bankám.
Rozbouřené trhy majitele zlata zajímat nemusejí
Zlato většina investorů považuje za bezpečný přístav. Většinou tedy platí, že pokud jsou trhy neklidné, cena zlata roste. Přesně opačný trend se ukazuje od začátku roku. Trhy v prvním letošním čtvrtletí poměrně slušně rostly, a zlato tím utrpělo. Od konce února do začátku dubna zlevnila trojská unce téměř o 200 dolarů. To ale neplatí vždycky. Výjimkou byl například rok 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers. Tehdy cena zlata klesala i přes paniku na finančních trzích.
Jedna unce zlata = jeden kvalitní pánský oblek
I na zlatě se dá slušně vydělat, hlavním důvodem jeho držení by ale mělo být uchování hodnoty vašeho majetku a jeho ochrana před inflací. Uvádí se, že před 100 lety bylo možné ve Spojených státech koupit za unci zlata velmi kvalitní pánský oblek, stejně jako před 2 000 lety ve starém Říme (i když tady šlo o oblek senátora). Podobné srovnání platí do jisté míry i v dnešní době.
Kromě dění na trzích pak cenu zlata ovlivňuje střetávání nabídky a poptávky, jak tomu je u všech ostatních instrumentů. Větší slovo ale tady mohou mít centrální banky, které často zlato drží jako peněžní rezervu. Velmi důležitým faktorem je u zlata, stejně jako u ostatních komodit, že se obchodují v dolarech. Kromě samotných pohybů cen zlata mohou zisk nebo ztrátu umocnit pohyby kurzu dolaru vůči vaší domácí měně. Významný vliv na vývoj ceny zlata má i fakt, že ho existují omezené zásoby, takže dlouhodobě existuje tlak na růst jeho ceny.
Komodity – jen střípek ve vašem portfoliu
Zlato, a komodity obecně, by v investičním portfoliu složeném z několika instrumentů, rozhodně neměly tvořit většinu. Mělo by spíš jít o doplňkovou investici. Zlato konkrétně může sloužit jako zajištění nebo uchovatel hodnoty. Je také třeba připomenout, že zlato je vhodnější pro dlouhodobější investice, je vhodné tedy zvolit alespoň pětiletý investiční horizont.
