Projekt dostavby dálnice D4 z Prahy na Písek by mohl mít stavební povolení v druhé půlce roku 2019. Příští rok na podzim by měl také skončit výkup pozemků. Uvedli to zástupci ministerstva dopravy při prezentaci projektu pro soukromé investory. Dostavba 32 kilometrů dálnice D4 se totiž má stát prvním úspěšným PPP projektem, tedy akcí připravovanou za spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Bezmála sto firem projevilo zájem postavit chybějící úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, téměř osmdesát z nich je ze zahraničí. V pondělí se na ministerstvu dopravy seznámily s detaily mnohamiliardového projektu zhruba 35 kilometrů dálnice.
Jde o přitom o takzvaný PPP projekt, kdy stavbu zaplatí soukromý investor, další třicet čtyřicet let se o silnici stará a stát mu za to platí. Řidiči přitom nepozná, že jede po soukromé autostrádě, bude mu stačit obyčejná dálniční známka.
„Jednoduše řečeno je to jakýsi pronájem. Stát bude té společnosti platit za to, že je dálnice v perfektním stavu a že je průjezdná,“ upřesňuje šéf resortu Dan Ťok (nestraník za ANO). Takový model v Česku v případě budování a provozování dálnice nebyl ještě nikdy spuštěn.
Ministerstvo ještě letos uspořádá první kolo tendru, v něm vybere čtyři finalisty. „Vybereme ty, u nichž máme co nejvyšší jistotu, že projekt dokončí a že ho dokončí dobře. Čili firmy, které mají zkušenosti,“ popisuje jedno z hlavních kritérií Ťok.
Za poradce projektu si ministerstvo loni v listopadu vybralo sdružení České spořitelny a společností White&Case Obermeyer Helika. Za přípravu projektu jim stát zaplatí 26 milionů korun.
Tendr na koncesionáře by měl být zahájen letos v dubnu, v červnu by pak zájemci o účast měli podávat své žádosti. Samotný soutěžní dialog s vybraným okruhem uchazečů by měl začít v říjnu. Ve stejné době má projekt získat nové stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).
Pokud půjde vše bez průtahů, mezi středočeskou Příbramí a jihočeským Pískem by se mohlo začít stavět v druhé polovině příštího roku. První auta by pak na nový úsek vyjela nejdříve v roce 2021.
Pochybný začátek a opatrnost
Partnerství veřejného a soukromého sektoru se ve světě uskutečňuje v nejrůznějších oborech. Od dopravní infrastruktury, přes ubytovací kapacity, zdravotnictví, školství, vodárenství či třeba obranu.
V Česku však má tato spolupráce špatnou nebo přinejmenším spornou pověst. Už od samého začátku.
Jedním z prvních projektů PPP měla být v Česku výstavba dálnice D47 na Ostravu. Vláda tehdejšího premiéra Miloše Zeman zadala v roce 2002 zakázku na stavbu dálnice bez výběrového řízení izraelské společnosti Housing&Construction. Stavba i s 30letou zárukou na údržbu vozovky měla stát kolem 125 miliard korun.
Necelý rok poté se nová vláda rozhodla po pochybnostech o předražení zakázky dohodu vypovědět a dálnici postavit z vlastních zdrojů. Zakázku řešila i policie, podezření z korupce se ale nikomu prokázat nepodařilo a případ byl odložen.
Od doby D47 jsou v Česku projekty PPP stále velice ojedinělé. „Česká republika ještě v podstatě tuto možnost ani neotestovala na to, aby se dalo říct, že se jí v tomto směru nedaří,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
Proč tomu tak je? Například v časopisu Komora (vydávaném Hospodářskou komorou ČR) se to přisuzuje zejména nestabilitě politického prostředí a politickému zvyku, který nastupujícím velí rušit co možná nejvíce rozhodnutí těch odcházejících. Dalším důvodem je podle časopisu slabá právní vymahatelnost závazků. To pak vede k tomu, že soukromý sektor považuje PPP projekty v Česku za neúnosně rizikové.
Nekvalitní institucionální prostředí, které představuje pro soukromé firmy riziko, zmiňuje i ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Uvádí také vysokou náročnost přípravy staveb a jiných projektů.
Analytik Dufek pak vidí jako hlavní příčinu pomalost v projektování a přípravě výstavby. „Ostatně to je něco, co blokuje výstavbu (dálnic a silnic I. třídy) již řadu let,“ dodává.
Výkonná ředitelka Asociace pro veřejné zakázky Natálie Polášková také připouští, že se tyto projekty v ČR zatím příliš neprosadily. Na vině vidí složitost, nákladnost a zejména délku přípravy PPP projektu.
„Podmínky PPP projektu se tvoří nejen pro dobu výstavby, jedná-li se o stavbu, ale též pro dobu provozování díla a poskytování služeb, a to na poměrně dlouhou dobu dopředu, není výjimkou časový horizont 20 až 30 let,“ přibližuje Polášková v časopise Komora.
Za problém považuje ředitelka i rozdělení rizik mezi veřejný a soukromý sektor a jejich pokrytí v průběhu života projektu. Ze strany soukromého partnera bývá podle ní na začátku velká míra nejistoty, zda se jeho investice do projektu vrátí s přiměřenou mírou zisku.
Přijde čas PPP až dojdou evropské peníze?
Víra, že se PPP projekty v Česku rozběhnou, však neklesá. Zahraniční příklady jsou inspirací. Jak uvádí Dufek: „Při samotném využití možnosti PPP projektů není nic jednoduššího, než se inspirovat zkušenostmi zemí kolem nás, které tuto variantu výstavby využívají.“
Jsou však i další důvody pro rozmach PPP projektů.
„Čas těchto projektů určitě ještě přijde, a to díky tlaku na veřejné rozpočty, v nichž se kvůli rostoucím mandatorním výdajům stále méně prostředků dostává na investice. Nezbude, než se snažit přivést peníze na investice ze soukromé sféry,“ domnívá se Polášková.
Podobný důvod udává ředitel oddělení projektového financování ČSOB Jan Troják. Pro server Kurzy.cz zmínil, že od roku 2020 již nebudou k dispozici dotační prostředky z EU fondů pro implementaci dopravní infrastruktury.
„PPP se můžou ke slovu dostat poté, co proud evropských peněz ustane. Čistým plátcem do EU by se Česko mohlo stát v letech 2023–2025 a tehdy by se tak pozornost státu mohla obrátit k PPP projektům,“ domnívá se ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
- V současnosti je v provozu část rychlostní komunikace D4 mezi Prahou a Skalkou, navazující úseky povedou buď ve zcela novém profilu, nebo využijí trasu stávající silnice I. třídy. Počítá se například s novým obchvatem Čimelic nebo Chraštic.
Novou šanci se PPP projektům rozhodla dát i současná vláda v demisi Andreje Babiše (ANO). Ve svém programovém prohlášení uvádí, že do výstavby dopravní infrastruktury zapojí formou PPP soukromé investory.
„Realizací pilotního projektu PPP zajistíme dostavbu a další provozování nedokončené části dálnice D4. Na základě zkušeností s projektem bude tento postup použit i u dalších dálnic (např. D7, D6, D3 nebo D35),“ zmiňuje se v dokumentu.
Předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp považuje za hlavní výhodu těchto projektů urychlení výstavby. Soukromý koncesionář má totiž zájem co nejdříve brát požitky z dokončené stavby.
Dále má soukromník lepší schopnost řídit odborná rizika či uplatnit nové technologie. Za nevýhody považuje Šíp to, „že vše musí být ze strany státu plně připraveno, musí být dokončeny výkupy pozemků, musí být minimálně územní rozhodnutí a stát také musí mít jasnou představu o svých prioritách.“
