Vláda upozornila na rozdíly mezi částkami, které státu odvádějí živnostníci a které zaměstnanci. ČSSD i lidovci chtějí jednat o sbližování těchto plateb. Naopak ministr financí a šéf Hnutí Ano Andrej Babiš žádné změny nechce. Diskusi vyvolala analýza ministerstva financí. Podle ní totiž čtyři miliony zaměstnanců zaplatí 92 procent daní z příjmu lidí i sociálního pojištění. Naopak necelý milion živnostníků se podílí na těchto odvodech jen osmi procenty.
Živnostníci odvádějí státu méně než zaměstnanci, přijde změna?
Jan Zeman se už pětadvacet let živí jako malíř pokojů. Díky 80 procentnímu paušálu platí nízké daně do deseti tisíc ročně. To je šestkrát méně než odvede zaměstnanec s podobnými čistými příjmy. „V dnešní době, mně tahle částka vyhovuje," říká malíř pokojů a člen Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Jan Zeman.
Odvody na dani z příjmu
Příliš ho nezatěžuje ani sociální a zdravotní pojištění. Na nich odvede dvakrát méně než zaměstnanec, který má stejný příjem. Rozdíly považuje za oprávněné. Živnostníci na rozdíl od zaměstnanců ručí celým majetkem a nemají nárok třeba na placenou dovolenou. „Když jsem nemocný nebo se mi stane úraz, tak nevydělávám,“ dodává Zeman.
Sociální pojištění
- Za prvních sedm měsíců letošního roku inkasoval na sociálním pojištění, z něhož se primárně financují důchody, přes 233 miliard korun.
- Na daních z příjmů fyzických osob pak vybral skoro 54 miliard korun. A právě třeba z této částky zaplatili živnostníci mnohem menší část než zaměstnanci.
- Průměrný roční odvod na dani z příjmu je u osob samostatně výdělečně činných, takzvaných OSVČ bezmála osm a půl tisíce korun. Zaměstnanec musí zaplatit třikrát víc - přes dvacet šest tisíc ročně.
- V kolonce OSVČ se v minulých letech pohybovalo kolem jednoho miliónu lidí. V polovině letošních roku to bylo skoro 988 tisíc živnostníků.
Živnostníci, kteří mají nižší měsíční zisk než 26 tisíc korun, platí v současnosti minimální zdravotní pojištění osmnáct set korun. Podle šéfa Senátu Milana Štěcha by měli politici diskutovat o tom, jestli by živnostníci neměli platit víc. „To patří ministerstvu financí a ministerstvu zdravotnictví, aby se do této problematiky ponořily a možná kously do kyselého jablka," říká Štěch.
Otázkou je, jestli do systému adekvátně přispívají osoby samostatně výdělečně činné. Já zastávám názor, že ne.
Analýza ministerstva financí, na které se politici dohodli při psaní koaliční smlouvy, rozdíly potvrdila. Podle ní odvedou čtyři miliony zaměstnanců přes 92 procent všech daní z příjmu lidí, zatímco milion živnostníků jen osm procent. A prakticky stejný je rozdíl u příjmů státu z odvodů na sociální pojištění. Ministr financí ale zatím měnit odvody nechce. Podle něj je už tak dost zatíží elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení k DPH.
Zatímco zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na sociálním pojištění sedm tisíc, živnostník se stejným hrubým ziskem zaplatí něco přes tři a půl tisíce.
Myslím si, že děláme tolik změn, že nechceme živnostníky znovu něčím zatěžovat a otravovat.
Kromě ČSSD by ráda přiblížila odvody mezi podnikateli a zaměstnanci i KSČM. „Navýšení odvodů by mohlo být v zájmu i samotných podnikatelů, protože ti drobní na stará kolena nemusí mít našetřeno a pak budou odkázáni na veřejné pojišťovací systémy,“ upozorňuje místopředseda strany KSČM Jiří Dolejš.
4 minuty
Zaměstnanci odvádějí státu více než živnostníci, přijde změna?
Ekonomický expert strany ODS Jan Skopeček také upozorňuje, že živnostníci jsou vystaveni podnikatelskému riziku, nejsou totiž chráněni zákoníkem práce.
O případných změnách by mělo být jasno do konce roku. Zdravotnické odbory už ale chystají ústavní stížnost na to, že živnostníci platí do zdravotního systému méně než zaměstnanci.