Praha - Traktory, nákladní, ale i osobní auta zemědělců dnes dopoledne blokovaly provoz na důležitých silničních tazích a dálnicích v sedmi krajích převážně na jihu republiky. Farmáři tak chtěli upozornit na nízké výkupní ceny mléka, které jsou podle jejich vyjádření likvidační. Zdaleka nejhorší situace byla na dálnici D1 v okolí Brna a na Vysočině. Zemědělská technika ale zkomplikovala provoz také třeba na dálnici D5 mezi Prahou a Plzní nebo na Šumpersku.
Na dálnici D1 na Vysočině najela v devět hodin zhruba stovka protestujících zemědělců v osobních autech. Za hodinu se na 116. kilometru směrem na Prahu vytvořila asi pětikilometrová kolona pomalu pohybujících se aut. Zřejmě nejvíc ale dnešní protesty postihly okolí Brna. Blokáda ve všech krajích postupně skončila mezi jedenáctou a dvanáctou dopoledne.
Celou akci monitorovala policie, a to jak v autech, tak na motorkách, ale i ve vrtulníku. Policisté ale nikoho nepokutovali a řidičům se pouze snažili domluvit, aby nesnižovali rychlost pod 80 kilometrů v hodině.
Veleba děkoval Pecinovi
Průběh dnešního protestu si pochvaloval i prezident Agrární komory Jan Veleba. Ten se dopoledne sešel s ministrem vnitra Martinem Pecinou a poděkoval mu za vstřícnost policie, díky níž se celá akce obešla bez komplikací. Podle Veleby splnila svůj účel a upozornila na problémy farmářů.
Ivo Hlaváč, první náměstek ministra zemědělství:
„Za posledních šest měsíců nebyla jediná rada ministrů, která by neřešila problém mléka. Kdyby byl tak snadno řešitelný, jak si to Agrární komora představuje, tak by pravděpodobně už k nějaké reakci došlo.“
Nejpozději do konce tohoto týdne se chce šéf Agrární komory sejít s ministrem zemědělství Jakubem Šebestou a znovu s ním projednat požadavky zemědělců. Ti po vládě chtějí především zavedení minimální výkupní ceny mléka či státní podporu chovatelům skotu - takovou, jakou podle nich poskytují některé jiné vlády v Evropské unii.
Samotný ministr důvodům protestů rozumí, zastáncem podobných demonstrací ale není. Vláda se podle něj však snaží zemědělcům v rámci svých možností maximálně pomáhat. „Pozitivní zprávou pro zemědělce je, že je k využití zhruba miliarda korun z takzvaného Barrosova balíčku,“ zdůraznil Šebesta. „Chtěli bychom, aby tyto prostředky byly z větší části použity na podporu sektoru mléka,“ dodal.
„Protestní akce českých zemědělců je praktickým důsledkem krachu zemědělské politiky Topolánkovy vlády,“ prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek. Exministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) označil pořádání demonstrací v době, kdy je část země zasažena povodněmi s oběťmi na životech, za nevkusné. „Jiří Paroubek svou podporou těmto protestům za ně přebírá politickou odpovědnost,“ dodal.
Hrozí likvidace stád i pracovních míst
Ceny, za které mlékárny od zemědělců mléko vykupují, jsou dnes v celé Evropě v průměru o třetinu nižší než před rokem a často nepokrývají ani výrobní náklady farmářů. Nepříznivá situace trvá již od loňského podzimu a stále se nelepší. Chovatelé proto upozorňují na hrozící likvidace stád. Veleba dokonce označuje hrozící situaci za „malou katastrofu“.
Na vině je špatná politika EU
„Argument, že zemědělci upozorňují na ten problém, už dnes není relevantní, protože na tento problém se upozorňuje už víc než rok,“ míní agrární analytik Petr Havel. „Protesty teď ničemu nepomohou,“ dodává. Stejně tak podle něj nejsou optimální ani řešení, která navrhuje Agrární komora. Za problémy na trhu s mlékem totiž stojí špatná unijní politika. „Součet výrobních kvót je vyšší než spotřeba EU,“ vysvětluje Havel. Zemědělci navíc nemohou tuto nadprodukci se ziskem vyvážet za hranice unie, protože jejich mléko nemůže ve světě konkurovat cenou.
Situaci by tak mohlo definitivně vyřešit až snížení výrobních kvót. To však bude možné nejdříve v roce 2015, kdy vyprší účinnost současného systému. Zemědělcům proto do té doby nezbývá než vydat se cestou úspory nákladů. Podle Havla by mohl náklady zemědělcům ušetřit například chov skotu volně na pastvě, namísto ve stájích, což je dnes v Česku nejobvyklejší způsob.
